Výživa a hnojení

Základním principem IP v oblasti výživy a hnojení révy je snaha o maximální uzavírání koloběhu jednotlivých živin, minimalizaci ztrát živin vyplavováním do spodních vrstev půdy a ztrát erozí – viz protierozní ochrana a péče o půdu. Z důvodu uzavírání koloběhu živin se ve vinicích ponechává po řezu rozdrcené dřevo, které každoročně odebírá zhruba srovnatelné množství dusíku, fosforu, draslíku i hořčíku, jako výnos 8.000 kg hroznů. Výjimkou je v tomto směru pouze odstraňování a pálení staršího dřeva napadeného dřevokaznými houbami. Do vinice je také nezbytně nutné vracet, nejlépe zkompostované výlisky hroznů obsahující v semenech révy značné množství fosforu a dalších živin.

Pro orientační představu o odběru a bilanci živin révou uvádíme následující tabulku odběru hlavních živin – N, P2O5, K2O a MgO hrozny, révím a listy révy.

Dalšími důležitými zdroji, které je třeba zohlednit při úvaze o bilanci živin je roční přísun asi 30–50 kg N z atmosféry (zdrojem jsou především spalovací motory automobilů) a poutání zhruba 80–120 kg N/ha hlízkovými bakteriemi žijícími na kořenech bobovitých rostlin ve vinici. Při použití 5.000 kg slámy na hektar vinice při mulčování slámou je do vinice dodáno 0–20 kg přístupného N, asi 10 kg P2O5 a asi 50 kg K2O. Zde je nutno mít na zřeteli pomalý rozklad slámy a široký poměr C:N (80–100:1), takže sláma při mikrobiálním rozkladu nejdříve dusík z půdy poutá.

Průměrný roční odběr hlavních živin (v kg) révou při výnosu 8.000 kg hroznů na hektar (průměr z 15 odrůd)

N P2O5 K2O MgO

hrozny (8.000 kg) 22,4 6,4 22,4 2,0

dřevo odstraněné

řezem (3.000 kg) 20,0 6,8 24,7 4,7

listy (6.000 kg) 34,0 7,2 28,5 8,0

V případě fosforu není ani tak problémem jeho nedostatek v půdách, jako nedostatek fosforu v rostlinám přístupných formách. V tomto směru je mimořádně významný efekt žížal, které ve svém trusu mají díky enzymatickému rozkladu organické hmoty při průchodu trávicím traktem zhruba 5–10 krát více fosforu v rostlinami přijatelných formách, než okolní půda.

V systému IP se předpokládá dodávání jednotlivých živin na základě půdních rozborů a případně listové analýzy. Vzorky půdy pro půdní rozbory se z vinic odebírají zvlášť ze dvou horizontů: 0–30 cm a 30–60 cm. V systému IP je rovněž doporučeno zavedení tzv. „okna do porostu“, což je nehnojená plocha o velikosti minimálně 10 x 10 metrů. Zde je možno pozorovat reakce nehnojené révy. Použití listových hnojiv je na základě listové analýza povoleno, avšak jak z důvodů ekonomických, tak ekologických není považováno za nejvhodnější.

Z hlediska zdravotního stavu se přehnojení dusíkem projevuje škodlivě vyšší náchylností révy k napadení padlím révy, šedou hnilobou a sviluškami. Přehuštěné, příliš bujně rostoucí keře jsou obecně vhodnější pro kalamitní výskyt houbových chorob. Dřevo keřů révy přehnojené dusíkem hůř vyzrává a díky tomu je vyšší riziko poškození révy zimními mrazy. Při nedostatku dusíku má réva nižší výkon asimilace, horší kvalitu moštu a vín a celkově slabší vzrůst.

Nadbytek fosforu způsobuje časnější ukončení vegetace, zmenšuje velikost listů, snižuje výnosy a negativně ovlivňuje příjem mědi, zinku, manganu a dusíku.

Nedostatek draslíku způsobuje horší vyzrávání dřeva a tím i vyšší citlivost k zimním mrazům, vyšší potřebu vody révou, zvyšuje citlivost k chorobám, zhoršuje tvorbu květů i kořenů a snižuje kvalitu hroznů a vín. Extrémní přebytek draslíku může vyvolat nedostatečný příjem hořčíku. Nedostatek hořčíku zvyšuje citlivost k zimním mrazům, zvyšuje citlivost k chorobám a způsobuje zasychání (ochrnutí) stopek a třapin hroznů a tím i snižování výnosů. Přebytek hořčíku bývá vzácný. Pokud se vyskytne, může dojít k projevu nedostatku draslíku v zóně hroznů.

Nedostatek vápníku zvyšuje citlivost révy k chorobám. Přebytek vápníku, pokud není réva štěpována na vhodnou podnož, může způsobit chlorózu a blokuje příjem hořčíku a stopových prvků.