Na svažitých lokalitách má pro udržení vysoké půdní úrodnosti mimořádný význam ochrana půdy před vodní erozí. V systému IP je striktně vyžadováno ozelenění minimálně 50 % meziřadí pokud možno druhově bohatou bylinnou vegetací. Bylinná vegetace má řadu funkcí:

• chrání na svazích půdu před vodní erozí
• obohacuje půdu o organickou hmotu a podmiňuje tak vysoký obsah humusu v půdě až do hloubek přes 80 cm.
• zamezuje splachu živin jak po povrchu půdy, tak jejich vyplavování do spodních půdních horizontů.
• výrazně zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy podmiňuje několikanásobně vyšší množství žížal, které zpřístupňují rostlinám živiny, prokypřují půdu a obohacují humusem i podorniční půdní horizont
• bobovité rostliny, na jejichž kořenech žijí v symbióze nitrofilní hlízkovité bakterie,mohou obohatit půdu ročně o více než 100 kg dusíku na hektar.
• podmiňuje přítomnost mykorhyzních hub na kořenech a v kořenech révy a intenzivní fungování mykorhyzy. Mycelium mykorhyzních hub, které žijí v oboustanně prospěšné symbióze s kořeny révy, je schopno v obdobích sucha zásobovat révu až 20 % vody a celoročně více než 50 % přijímaného fosforu.
• významný je rovněž vliv ozelenění vinice na mikroklima v nejteplejších letních dnech. Při teplotách nad 30 °C zvyšuje bylinná vegetace až o 20 % relativní vzdušnou vlhkost a až o 1,3 °C snižuje teplotu vzduchu na povrchu listů révy. Tento rozdíl mikroklimatu, ve srovnání s vinicemi s černým úhorem, způsobuje v nejteplejších letních dnech až čtyřicetiprocentní zvýšení fotosyntetické aktivity většiny odrůd révy.

Uvedené vlivy jsou zřejmě také jedněmi z příčin výrazně (až o 4° ČSN, tj. zhruba o 20 %) vyšších cukernatostí hroznů z vinic obhospodařovaných dle zásad IP. Z hlediska zdravotního stavu révy je bylinná vegetace rovněž významná. Kromě celkově lepší fyziologické kondice révových keřů má bylinná vegetace vliv na:

• nižší napadení révy padlím révy a šedou hnilobou. Příčinou tohoto efektu je vyrovnanější, z hlediska potřeb révy v čase výrazně lépe rozložená nabídka dusíku v půdě.
• udržování bylinného pokryvu v meziřadí je také energeticky podstatně méně náročné, než celoplošná kultivace povrchu půdy.
• rovněž pojezd traktory a jinou zemědělskou technikou po zeleném bylinném pokryvu v meziřadí vinic je ve srovnání s pojezdem po černém úhoru asi o 25 % energeticky úspornější.
• druhově bohatá, pokud možno po celou vegetační sezonu kvetoucí bylinná vegetace je rovněž nezbytnou podmínkou výskytu mnoha druhů užitečného hmyzu, jako jsou například vaječní parazitoidi rodu Trichogramma, lumci, lumčíci, kuklice, dravé ploštice aj. Užitečný hmyz významně přispívá k omezování výskytů škůdců. Pyl mnoha druhů rostlin, který se dostává i na listy révy, je rovněž jednou z významných součástí potravní nabídky dravých roztočů čeledi  Phytoseiidae.
• významná je i možnost prakticky kdykoliv, tedy i brzy po dešti, vjet do vinice s aplikační technikou a ošetřit vinice v kritických momentech začínající kalamitní infekce plísně révy bez nebezpečné časové prodlevy.

Bez bylinné vegetace by měl z důvodu konkurence bylin o vodu a živiny ve vinici zůstat pouze pruh široký zhruba 30 cm na každou stranu od keřů révy (celkem asi 60 cm). Tento prostor pod řadami révy se kultivuje buď mechanicky kvalitními výkyvnými sekcemi, nebo pokud podnik tuto možnost nemá, je zde povoleno použití úzkého spektra ekotoxikologicky tolerovatelných kontaktních herbicidů.

druhově bohatá bylinná vegetace v meziřadí vinic zahrnuje i mnoho dnes již vzácných či ohrožených rostlinných druhů. Na experimentální vinici v Mikulově bylo doposud zjištěno na 60 plochách o 1 m2 více než 130 druhů kvetoucích rostlin. Tato vegetace je předpokladem pro přítomnost stovek v dnešní zemědělské krajině kriticky ohrožených druhů hmyzu. Celoplošné aplikace herbicidů, jakož i aplikace jakýchkoli půdních herbicidů, jsou v systému IP striktně zakázány.

Bylinná vegetace se během sezony 2–4 krát sežíná nebo mulčuje tak, aby nebyla nikdy vyšší než 8–10 cm. Mulčování je vhodné provádět vždy ob jedno meziřadí tak, aby nebyla veškerá bylinná vegetace ve vinici mulčována či sežnuta najednou. Důvodem tohoto opatření je potřeba ponechat ve vinici vždy dostatek květů rostlin, které jsou zdrojem nektaru a pylu pro hmyz. V období krátce po odkvětu je vhodné drn mírně narušit a půdu mírně provzdušnit speciálním nářadím (viz foto), čímž dosáhneme zvýšené mineralizace organické hmoty a tím výrazného zvýšení nabídky dusíku v půdě.

Na lehkých půdách a v sušších oblastech je vhodné nastýlání každého druhého meziřadí slámou, čímž se šetří půdní vláha a zároveň je zabezpečena protierozní ochrana. V letech gradací hrabošů může sláma přispět ke zvýšenému

množství hrabošů ve vinici. Slamnatý mulč rovněž skýtá vhodné podmínky k vývoji osenic, jejichž výskyt je nutno při rašení révy na jaře kontrolovat (nejlépe v noci s baterkou).

Zkušenosti ukazují, že lepší než výsevy trav je ozelenění meziřadí vinic přirozenou vegetací dané lokality, která odpovídá půdnímu druhu a typu, expozici lokality a srážkám. Do takto sukcesí vzešlé, pro lokalitu původní vegetace, se případně pouze přisévá jetel plazivý, štírovník růžkatý, případně některý jiný druh nízké bobovité rostliny. Principiálně ozelenění meziřadí vinice do značné míry eliminuje zápory pěstování révy v monokultuře.