Rýnský ryzlink z vinařství Lenky Kadubcové z Lipova na Hodonínsku získal zlatou medaili v prestižní mezinárodní soutěži biovín Mundus Vini Biofach. Ocenění je dalším potvrzením, že přechod českých a moravských vinařů na ekologický systém přináší výsledky. Bonusem je nejen vysoce kvalitní víno, ale i 950 ha vinic bez syntetických pesticidů a hnojiv v nejexponovanějších vinařských oblastech Moravy.
Letošního ročníku, jehož výsledky byly vyhlášeny 10. 2. na Biofachu, se zúčastnili soutěžící z 15 zemí s téměř pěti sty vzorky vín. O výsledcích rozhodovala padesátičlenná hodnotící komise, která udělila 90 stříbrných, 108 zlatých a 11 velkých zlatých medailí. Mezi nejúspěšnější země patřilo Německo, Itálie a Španělsko. Vinařství Kadubcových zopakovalo svůj úspěch již podruhé, první zlatou medaili získali za svůj rýnský ryzlink v roce 2011.
Soutěž Mundus Vini Biofach patří svým rozsahem mezi největší soutěže v kategorii bio vín v Evropě a výsledky jsou každoročně vyhlašovány na mezinárodním veletrhu biopotravin a ekologického zemědělství BIOFACH v Norimberku. Vína jsou zde hodnocena standardně v pěti kategoriích (tichá, šumivá, perlivá, sladká a fortifikovaná) a posuzována dle mezinárodního 100 bodového systému International Organisation of Vine and Wine (OIV). Ocenění je možné získat ve stupních velká zlatá, zlatá a stříbrná medaile. Soutěž je od roku 2000 součástí prestižní mezinárodní soutěže vín Mundus Vini.
Rodinné vinařství Kadubcových se nachází na Hodonínsku a své vinohrady obhospodařuje ekologicky od roku 2009. Vedle tradičních odrůd Rulandské šedé, Sylvánské zelené, Chardonnay, Ryzlink rýnský, Merlot a Svatovavřinecké pěstují odrůdy Hibernal a Neronet. Soustředí se zejména na produkci bílých a růžových vín se zaměřením na přívlastková vína, ledová a slámová vína s vysokým stupněm cukernatosti. Kadubcovi považují ekologický způsob hospodaření za jediný dlouhodobě udržitelný systém, díky jehož principům nedochází k degradaci půdní úrodnosti a likvidaci živočišné a rostlinné biodiverzity. Kladou velký důraz na práci na vinici a ve výrobním procesu minimalizují užívání antioxidačních a čeřících přípravků.
Základní rozdíly: Biologická ochrana namísto chemie a promyšlená prevence
Jedním z hlavních rozdílů v ekologickém a konvenčním (případně integrovaném) vinohradnictví je nahrazení syntetických ochranných prostředků rostlin za biologickou ochranu. Základem je kombinace špičkových moderních technologií, jako je matení samců škodlivých obalečů feromony, indukce obranných mechanismů révy přírodními elicitory spolu s jednoduchými preparáty typu přípravků na bázi bikarbonátů, rostlinných olejů či draselného mýdla. Spolu s kombinací aplikací klasických fungicidů na bázi síry a mědi, které jsou povoleny i v ekologickém zemědělství, je výsledkem vysoce funkční systém ochrany, díky němuž dnes, na rozdíl od 90. let, ekologicky hospodařící vinaři již neriskují ztrátu úrody zničením hroznů houbovými chorobami. Přestože je systém ekologického vinohradnictví považován za podstatně náročnější, co se týče úrovně vědomostí, zkušeností a schopností strategického uvažování, je dnes vnímán na celém světě jako jeden z efektivních způsobů, jak dále zvyšovat kvalitu produkovaných vín, a tím i svou konkurenceschopnost v kategorii nejkvalitnějších vín.
Péče o půdu přináší výsledky
Dalším výrazným rozdílem je péče ekologicky hospodařících vinařů o půdu. Dnes je v biovinicích samozřejmé střídavé ozelenění pruhů meziřadí druhově bohatým porostem bylin, který dlouhodobě zvyšuje půdní úrodnost a zvyšuje diverzitu jak užitečných, tak indiferentních organizmů. Druhá poloviny meziřadí je, většinou na podzim, osévána luskoobilními směskami, které poutají od konce léta do jara dusík a další živiny a v době, kdy réva tyto živiny potřebuje, je směska pokosena, případně zadiskována, čímž jsou révě dodány potřebné živiny. V kombinaci se stále se rozšiřující technologií vermikompostů, kterou jsou zpracovávány výlisky hroznů a aplikacemi bakteriálních hnojiv poutajících vzdušný dusík a uvolňujících z rostlinám nepřístupných vazeb draslík a fosfor je dnes velmi elegantně a vůči životnímu prostředí (minimální zatížení spodních vod dusíkem a ostatními živinami, minimalizace spotřeby energie pro výrobu hnojiv) šetrně řešena i optimalizace výživy révy.
Výsledkem tohoto promyšleného systému hospodaření je strukturní, vododržná půda poskytující révě jak dostatek vláhy, tak potřebné živiny, půda schopná na svazích zachytit i přívalové deště. A konečným důsledkem tohoto způsobu pěstování jsou stabilní výnosy vysoce kvalitních hroznů, z nichž je možno ve sklepě vyrobit naprosto jedinečná vína. Důkazem úspěšnosti tohoto přístupu jsou i ocenění vín vinařství rodiny Kadubcových.
Z hlediska zpracování vín se sklepě platí zásada, že 95 % kvlity vzniká ve vinici a ve sklepě jde v podstatě jen o to, výsledek nepokazit. Proto biovinaři preferují ve sklepě technologie s minimálními vstupy.
Zájem našich vinařů o ekologii stoupá
V posledních několika letech výrazně vzrostl zájem o ekologické vinohradnictví i v České republice. V roce 2014 bylo u nás ekologicky obhospodařováno zhruba 950 ha ekologických vinic a 59 certifikovaných výrobců biovína. Vedle možnosti produkce vysoce kvalitních vín je častým důvodem k přechodu českých a moravských vinařů také snaha zajistit si na vinicích dlouhodobě údržbu a zvyšování půdní úrodnosti. Kvůli desítkám let používání pesticidů a minerálních hnojiv ve vinicích jsou půdy, a to nejen vinic, těžce poškozeny rezidui pesticidů, těžkých kovů a dalších cizorodých látek. O půdní organismy dlouhodobě ochuzované půdy tak mají obecně nižší podíl organické hmoty a tedy i humusu a jsou v nich výrazně nevyrovnané poměry živin. Ztráta života v půdě pak znamená ztrátu úrodnosti, která je bezpodmínečně nutná pro zdravou a kvalitní produkci.
Problematika půdní úrodnosti a půdní eroze je v České republice jedním z významných zemědělských témat, k jehož řešení může ekologické zemědělství svými přístupy (zejména na orné půdě a trvalých kulturách jako jsou sady a vinohrady) zásadně přispět.
Ekologické vinohradnictví i pravidla pro výrobu bio vín jsou definována v evropském nařízení Rady (ES) 834/2007 o ekologickém zemědělství, nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a nařízení Komise (ES) č. 203/2012, v České republice dále zákonem 242/2000 Sb.
Zpracovala Kateřina Čapounová
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství
tel: 602 522 335, e-mail: media@ctpez.cz
