Hálčivec révový

Poškození

Příznaky: na jaře letorosty napadené roztoči pomaleji raší. Rašící listy révy jsou drobné, čepele listů jsou zprohýbané a „zkadeřené“. Při silném napadení rašící lístky zasýchají. Typickým symptomem jsou prosvětlená místa (viditelné proti světlu) vpichu na čepeli listu, kolem nichž jsou „hvězdicovitě“ staženy žilky – viz fotografie. Místa vpichu později tmavnou a odumírají. Letorosty jsou zkrácené a typicky cikcakovitě lomené. Pozor, roztoči o velikosti 0,15 mm jsou viditelní pouze pod mikroskopem!

Význam: roztoči škodí jak sáním, tak především intoxikací rostlin jedovatými slinami. Jarní napadení výrazně zpomaluje rašení a oslabuje keře révy. Ekonomicky velmi významné je i letní napadení, které často uniká pozornosti. Důsledkem napadení je snížení množství i kvality výnosu hroznů, redukce množství diferenciovaných květních pupenů a celkový stres napadených keřů. Po dlouhotrvajícím kalamitním napadení dochází až k odumírání keřů.

Hladinou škodlivosti je výskyt asi 90 roztočů na list na jaře (fáze 3–5 listů), respektive asi 170 roztočů na list koncem léta při zaměkání. Rozbory provádí specializované laboratoře.  Významně bývají napadeny především mladé výsadby, vysázené sazenicemi napadenými hálčivcem révovým již ve školkách.

Biologie

Hostitelské rostliny: réva.

Vývojový cyklus: partenogenetická zimní forma samic přezimuje v pupenech a prasklinách borky. Na jaře napadají samice rašící letorosty. Napadení začíná velmi časně, již v rašících pupenech. Samice již zde začínají klást vajíčka. Z nich se líhnou larvy vyvíjející se dále v nymfy a dospělce. Celá populace se skládá pouze z partenogenetických samic. Druh má od jara do konce léta asi 6 generací. Nejnapadenější bývají mladé listy, v létě především na vrcholcích letorostů a na zálistcích. V srpnu se samice začínají stahovat k přezimování zpět do nově diferencovaných pupenů a do prasklin borky.

Ekologie: druh se neobyčejně rychle množí, mj. i proto, že se celá populace skládá pouze ze samic. Ke zdvojnásobení populační hustoty dojde za vegetace bez přítomnosti antagonistů již za 10 dnů. Roztoči se zdržují především na spodní straně mladých listů. Při extrémně silném napadení bývá na jednom listu až několik tisíc jedinců. Výskyt omezují zásadním způsobem draví roztoči čeledi Phytoseiidae, především druhy Typhlodromus pyri, Euseius finlandicus, Dubininellus echinus a další druhy. Na snižování populační hustoty hálčivce révového se podílí i dravé třásněnky čeledi Aeolothripidae, dravé ploštice rodu Orius a další predátoři.

Ochrana

Nepřímá: ochrana a podpora dravých roztočů a ostatních antagonistů, vyloučení aplikací toxických pesticidů a ozeleněním vinic bylinnou vegetací.

Přímá: introdukce, stabilizace a ochrana dravého roztoče Typhlodromus pyri – viz kapitola Komerčně produkované prostředky biologické a biotechnické ochrany. Než začne T. pyri spolehlivě fungovat, tj. v první, případně na začátku druhé sezóny po introdukci dravého roztoče je vhodné provést na jaře zásah selektivním akaricidem, který nehubí dravé roztoče. V systému organické produkce by takto byl použitelný například přírodní insektoakaricid na bázi Azadirachta indica – viz Komerčně produkované prostředky biologické a biotechnické ochrany. Potřebu akaricidní ochrany při rašení je možno určit na základě zjištění množství hálčivců na listech již koncem léta předchozí sezóny. Mírný vedlejší akaricidní efekt má i postřik sirnými přípravky.