Evropa má různé klimatické oblasti, ale na většině území Evropy panuje mírné klima. Na základě klimatických podmínek jsou evropské vinohradnické oblasti klasifikovány do tří různých zón. V každé z těchto tří zón jsou specifické podmínky pro pěstování vinné révy. Různá je jak kvalita hroznů (např. obsah cukru), tak intenzita infekčního tlaku chorob (plíseň révy je hlavním problémem v humidních oblastech, padlí révy pak v aridnějších oblastech). Klima není stálé, ale neustále se mění. Měnilo se v minulosti a mění se i dnes, dnes přede- vším v důsledku antropogenně podmíněných efektů. S těmito změnami se mění regionální podmínky pro pěstování révy především v hraničních oblastech, jako například v jižní Francii a severní Itálii, kde je prokazatelný nárůst vodních srážek počátkem léta korelován se zvý- šeným infekčním tlakem plísně révy.
1. Semiaridní – subtropické středomořské klima se suchým létem
Mediteránní vinařská oblast (např. Španělsko, jižní Francie, Itálie nebo Řecko) má klima, jemuž se podobá klima kolem celého Středozemního moře. Toto klima vládne celosvětově zhruba v polovině oblastí pěstování vinné révy. Kromě okolí Středozemního moře je to většina území Kalifornie, části západní a jižní Austrálie, jihozápad Jižní Afriky, část centrálního Chile. V těchto oblastech je réva vinná jednou z hlavních pěstovaných plodin.
Toto klima je charakterizováno horkými, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami. Léto je charakterizováno různou vzdušnou vlhkostí, nízkými dešťovými srážkami a občasnými bouřkami. V důsledku těchto podmínek oblasti s tímto klimatem dostávají většinu dešťo- vých srážek během zimy a mohou mít období od 2 do 5 měsíců bez jakýchkoli významných srážek.
Tyto oblasti jsou ideální pro produkci vysoce kvalitních červených vín ať už z regionálních odrůd adaptovaných na zdejší podmínky, tak z „mezinárodních“ odrůd. Ve středomořských oblastech není limitujícím faktorem světlo. Výjimkou jsou pouze určité typy vedení, které zvyšují množství zastíněných listů. Kromě toho je doporučováno, hlavně u bílých odrůd, zlepšování aromatického potenciálu hroznů optimalizací mikroklimatických podmínek vyšším zastíněním hroznů v období zrání.
Vína jsou koncentrovaná, tělnatá, s vysokým obsahem alkoholu a nízkými kyselinami.
2. Přímořské – humidní atlantické až středoevropské klima
V kontinentální a severoatlantické zóně (např. vinařské oblasti na jihozápadě a východě Francie, v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Česku a části Maďarska, Rumunska a Slovin- ska je v mnoha letech limitujícím faktorem kvality hroznů obsah cukru, který je dán délkou slunečního svitu v období zrání hroznů. Srážky jsou v přímořských oblastech dostatečné a příznivě rozdělené po celý rok. Teplotní charakteristiky mezi jednotlivými přímořskými ob- lastmi varírují. V nižších zeměpisných šířkách jsou subtropické teploty, obvyklejší jsou však oblasti s převažujícím mírným teplotním režimem, chladnými, ale nikoli mrazivými zimami a teplým, ale nikoli horkým létem. Léta jsou obvykle podstatně chladnější, než v oblastech s vlhčím subtropickým klimatem. Průměrné teploty nejteplejšího měsíce musí být pod 22o C, nejchladnějšího měsíce pak pod -3° C.
V severnějších vinařských oblastech podporuje kvalitu hroznů výrazný cyklus ročních dob. Vývoj hroznů probíhá v teplejších a slunečnějších periodách roku, zatímco jejich zrání pro- bíhá při nižších a vyrovnanějších teplotách. Tyto oblasti jsou ideální pro produkci ovocných vín odrůd Chardonay, Rulandské bílé, Rýnský ryzlink, Vlašský ryzlink a Zelený veltlín, z čer- vených pak Rulandské modré a Frankovka. Vína z chladnějších oblastí jsou charakteristická vyššími kyselinami a vyšší aromatikou. Výrazem mikroklimatických podmínek a originality jak jednotlivých lokalit, tak jednotlivých ročníků je široká paleta vín lišících se jak ročník od ročníku tak trať do trati.
3. Kontinentální vlhké až suché klima střední a východní Evropy
Kontinentální klima je charakterizováno zimními teplotami, které jsou dostatečně nízké pro to, aby každoročně byl zemský povrch pokryt sněhem. Tato oblast je zároveň charakteri- zována střední úrovní srážek, jejichž většina přichází v létě. Jarní teploty nastávají v této oblasti mezi začátkem března v jižnější části této zóny až polovinou dubna v severnějších oblastech. Roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje obvykle mezi 600 mm až 1.200 mm, zčásti ve formě sněhu v zimě. Kontinentální klima určují chladné masy vzduchu v zimě a tep- lé masy vzduchu tvořící se v létě v podmínkách intenzivního slunečního svitu a dlouhého dne. V humidnějších oblastech kontinentálního klimatu je typická velká variabilita počasí a velkými sezónními výkyvy počasí. Sezonní teplotní rozdíly mohou dosahovat hodnoty až
33° C, typické jsou však rozdíly mezi 15–22° C. Subtyp klimatu s teplým létem se vyznačuje mírným létem, dlouhou chladnou zimou a nižšími srážkami, na rozdíl od subtypu horkého léta. Avšak i zde se objevují krátké periody velmi vysokých teplot. Tyto klimatické podmínky jsou vhodné pro produkci ovocných až tělnatých bílých vín, jakož i koncentrovaných, vysoce alkoholických vín červených. Pěstovány jsou jak místní specifické odrůdy, tak „mezinárodní“ odrůdy révy vinné.
