Plíseň révy

Poškození

Příznaky: na listech žlutozelené až žlutavé, různě velké difuzní skvrny. V pozdějších fázích vegetace a na starších listech drobné, žilkami ohraničené skvrny v blízkosti hlavních nervů. Výjimečně dochází k žloutnutí celých listů. Na spodní straně skvrn je bělavý povlak sporangioforů a sporangií. Postižená místa nekrotizují, silně napadené listy opadávají. Na květenstvích nebo mladých hroznech se objevují bělavé porosty sporangioforů a sporangií. Napadená květenství nebo mladé hrozny hnědnou a zasychají. Bobule mohou být infikovány do velikosti hrachu, později jen pokud podhoubí proroste přes třapinu či stopečku nebo při poranění. Napadené bobule se zbarvují šedozeleně, postižená pletiva se propadají, na průřezu pozorujeme nápadnou hnědou mechovitou nekrózu dužniny. Bobule postupně zasychají.

                                             

                       

Význam: mimořádně škodlivé onemocnění révy. Zejména nebezpečné jsou časné výskyty, kdy dochází k napadení květenství a mladých hroznů a k přímému ohrožení úrody. Silné poškození listů vede k redukci asimilační plochy a k následnému nežádoucímu ovlivnění množství a jakosti sklizně. Současně je nepříznivě ovlivněno i vyzrání réví a zvýšeno riziko poškození při přezimování.

Biologie

Hostitelské rostliny: réva a některé další druhy rodu réva a loubinec. Mezi jednotlivými druhy révy jsou výrazné rozdíly v náchylnosti. Odolné jsou na příklad Vitis rupestris, V. berlandieri, V. riparia aj. Určité rozdíly v náchylnosti jsou také mezi odrůdami révy vinné.

Vývojový cyklus: přezimují oospory v pletivu napadených listů a v půdě. Na jaře za příznivých podmínek oospory klíčí a na sporangioforech se vytvářejí zooosporangia se zoosporami, které vyvolávají primární infekci. Za vegetace se onemocnění šíří sporangiemi (zoosporangia), která se vytvářejí na větvených sporangioforech vyrůstajících z průduchů na spodní straně listů a na dalších napadených částech keře. Zoosporangia klíčí a zoospory vyvolávají infekce.

                                    

Ekologie: onemocnění se šíří především za vlhkého deštivého a teplejšího počasí. Ke klíčení oospor je nezbytný déšť (alespoň 10 mm za 24 hod.), minimální teplota nad 7 °C a průměrná teplota nad 12°C. Pro sporulaci, klíčení zoosporangií a infekci je limitující především ovlhčení. Pro sporulaci jsou zapotřebí ovlhčení či vysoká relativní vlhkost vzduchu, vhodná teplota (optimum 20 °C) a tma. Za příznivých podmínek dojde ke sporulaci po 4 hod. Pro klíčení zoosporangií a infekci jsou nezbytné ovlhčení listů a vhodná teplota (optimum 22–25 °C). Inkubační doba je nejkratší při teplotách 22–26 °C (3,5–4 dny). Infekční perioda (sporulace, klíčení sporangií a infekce) může za vhodných podmínek proběhnout teoreticky za 6, prakticky za 8–10 hod.

Ochrana

Nepřímá: významná jsou všechna preventivní opatření, která zajišťují vzdušnost porostu i keře a tak redukují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění (výběr lokality, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací aj.). V současné době jsou ověřovány tzv. interspecifické odrůdy s tolerancí až rezistencí k plísni révy a se současnou vyšší odolností k zimním mrazům. Přímá: předpokladem racionální ochrany je sledování vhodnosti podmínek pro šíření výskytu onemocnění. Významné je stanovení termínu prvého ošetření, sledu a potřeby dalších ošetření.

V období před květem, příp. v době kvetení se ošetřuje, pokud jsou vhodné podmínky pro šíření onemocnění. Dále ošetřujeme dle potřeby až do fáze zaměkání. Počet a intenzita ošetření (interval 7–14 dní) závisí na vhodnosti podmínek pro šíření choroby, intenzitě růstu a typu přípravku. Za dlouhých suchých period neošetřujeme a ošetříme až při předpokládané změně počasí. Pro prvá ošetření jsou vhodné především kontaktní, preventivně působící fungicidy. Za velmi vhodných podmínek pro šíření upřednostníme kombinované fungicidy a pro poslední ošetření měďnaté fungicidy. K objektivizaci potřeby ošetření v systému usměrněné chemické ochrany lze doporučit krátkodobou prognózu podle HMÚ Bratislava nebo expertní systém Galati vitis. U přípravků ze skupiny fenylamidů a Qol fungicidu byla v ČR prokázána rezistence plísně révy. K zamezení dalšího poklesu účinnosti používat tyto přípravky maximálně 2x v průběhu jedné vegetace. U fenylamidů i Qol fungicidu vzniká křížová rezistence. Vzájemné střídání přípravků z téže skupiny vzniku rezistence nezabrání.