Ochrana révy

Ochrana révy je v ekologickém vinohradnictví založena na pěti principech.

• úrodné a zdravé půdě

• správné vinohradnické praxi, vhodných odrůdách a vhodném vedení révy

•  ve vhodnou dobu kvalitně prováděných ochranných zásazích

• podpoře vitality rostlin s cílem podpory přirozených obranných mechanizmů

• biologické ochraně révy a správně prováděných zelených pracích

Úspěšnou ochranu révy ovlivňuje i přesná znalost lokality, půdy, chodu počasí a ročníku.

Jedním ze základních požadavků ekologického vinohradnictví je pěstování zdravých a cho- robám vysoce odolných rostlin. Většina nejrozšířenějších ekologicky pěstovaných odrůd nepatří k rezistentním kultivarům (viz kapitola 1.2.1.). S použitím látek zvyšujících obrany- schopnost rostlin, jako jsou různé pomocné látky a přírodní fungicidy povolené k použití v ekologickém vinohradnictví, za přispění vhodné péče o půdu a rostliny révy se daří zvy- šovat obranyschopnost rostlin natolik, že i tyto odrůdy révy vinné úspěšně zvládají infekční tlaky houbových chorob.  V systému ekologického vinohradnictví není k ochraně rostlin používání syntetických toxických sloučenin povoleno. Ke zvyšování zdraví rostlin a produ- kovaných hroznů jsou využívány techniky jako ozeleňování meziřadí speciálními směsmi bylin, ozeleňování prostoru pod keři, výsevy speciálních bylin, zelené hnojení, mulčování a kosení bylinné vegetace, zlepšování kvality půdy, aplikace kompostů, volba vhodných odrůd a podnoží, vhodných způsobů vedení a řezu révy, jakož i správné provádění zelených prací. Povolené prostředky ochrany jako měď, síra, či různé jílové zeminy jsou využívány v případech intenzivního infekčního tlaku houbových chorob jako jediné povolené prostředky potlačující houbové patogeny.

Využívání mědi jako prostředku ochrany rostlin v ekologickém vinohradnictví je vzhledem k toxicitě mědi vůči půdnímu edafonu problematické.  Nemělo by však být zapomínáno na skutečnost, že měď je mikroelementem, který je nezbytný k řadě biochemických pochodů jak v tělech obratlovců, tak rostlin. Důsledkem nedostatku mědi v rostlinách je neschopnost syntetizovat některé životně důležité proteiny. Jako úroveň dotací mědi eliminující tyto pro- blémy se uvádí dodání 5 kg mědi každých 5–8 let.

Dotazníkovým průzkumem mezi ekologickými vinaři v různých oblastech Evropy (viz obr. 37. a 38) byla zjištěna různá míra významu hlavních škodlivých činitelů v jednotlivých oblastech.

Mnoho výzkumníků se shoduje v názoru, že napadení více jak 10 % hroznů plísní šedou může negativně ovlivnit kvalitu vína. Podle vyjádření vinařů se tato míra napadení vyskytuje v zemích, jako je Španělsko, Itálie a Francie jen vzácně. Podstatně hojněji dochází k této úrovni napadení v severnějších zemích, jako je například Německo, kde 70 % vinařů uvedlo, že této situaci čelí zhruba každý třetí rok. Tyto situace jsou samozřejmě závislé na klima- tických podmínkách a počasí, avšak tato skutečnost také podstatně ovlivňuje technologii zpracování hroznů, především pak potřebu používání SO2.

Obr. 37: Význam jednotlivých chorob révy v Evropě – průměr

Zdroj: Micheloni, C.; Trioli, G. (2006): Producer investigation about current Oenological practise. www. Orwine.org

Obr. 38: Frekvence patogeny a škůdci indukovaných problémů v ekologickém vinohradnictví různých oblastí Evropy.

Zdroj: Micheloni, C.; Trioli, G. (2006): Producer investigation about current Oenological practise. www. Orwine.org

V oblastech, kde jsou často problémy se zdravotním stavem hroznů v důsledku botrytidy, jako v Německu, Rakousku a Švýcarsku, bude problematické dosáhnout podstatné reduk- ce povoleného množství SO2 při výrobě vína. Padlí révy (Oidium), druhá nejvýznamnější choroba z hlediska negativního vlivu na kvalitu vína, je rovněž významným problémem jak ve Španělsku, Itálii a Francii, tak v ostatních oblastech Evropské Unie. Zajímavé je, že pro- blémy s hmyzími škůdci a chorobami dřeva jsou podle německých a rakouských biovinařů jen málo významné.

 

Nahoru

banner_ekovin.jpg