Skoč na obsah Skoč na navigaci

Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s.


Ako hodnotíte nové pravidlá pre integrovanú produkciu v rámci SPP 2014-2020 vo vašej krajine?

V odbornom časopise Sady a Vinice pripravujeme do ďalšieho čísla v rámci ankety tematiku integrovanej produkcie v súvislosti s novým programovým obdobím  SPP 2014-2020. V tejto súvislosti sú na Slovensku nastavené pravidlá, ktoré obmedzujú počet povolených postrekov proti chorobám a škodcom  v priebehu sezóny – tieto pravidlá sa stretli na seminároch s veľkým nesúhlasom z radov pestovateľov. V ankete sme sa preto rozhodli osloviť zástupcov z okolitých krajín s otázkou, ako sú riešené nové pravidlá pre integrovanú produkciu v danej krajine, predovšetkým s ohľadom na počty povolených postrekov. Chcela by som Vás touto cestou osloviť, či by Ste mohli odpovedať za Českú republiku. Oslovila som aj odborníkov z Rakúska, Poľska, mám v pláne aj z Maďarska. Anketová otázka:   Ako hodnotíte nové pravidlá pre integrovanú produkciu v rámci SPP 2014-2020  vo vašej krajine?    

Těžký zrod současného dotačního programu Integrované produkce

      Jako současný předseda a jeden ze zakladatelů Svazu Ekovín, dřívějšího Svazu integrované produkce hroznů a vína, založeného ještě v ČSFR před zhruba 25 lety, jsem se účastnil všech jednání, jež se kolem dotací na IP v ČR odehrála. Pro představu, jak náročný byl vznik současných dotačních pravidel integrované produkce bych na úvod stručně shrnul historii tohoto dotačního titulu

     Prvních zhruba 14 let, od založení Svazu IP do vstupu ČR do EU dotace na IP neexistovaly. Z této oblasti vinohradníci čerpali pouze dotace na biologickou ochranu (50 % prokázaných tzv. vlastních nákladů). Mimo jiné i na základě těchto dotací byla značná část jihomoravských a českých vinic introdukována dravým roztočem T. pyri a mnozí vinaři se naučili pracovat s biologickým insekticidem na bázi B. thuringiensis, s přípravkem Biobit. V tomto období bez dotací se členská základna Svazu díky informační a poradenské činnosti Svazu a díky různým projektům, jako byl například projekt PHARE – zavedení systému integrované produkce do vinohradnictví příhraničních okresů Břeclav a Znojmo (2000 – 2002), zvedla z cca 700 ha na počátku devadesátých let na asi 8.000 ha. Svaz měl vlastní tzv. technickou komisi, kde pracovali špičkoví odborníci na ochranu révy, výživu, agrotechniku i sklepní technologii. Každoročně pořádal odborné semináře k jednotlivým oblastem IP, na něž zval i zahraniční odborníky, mj. i kolegu G. Vaneka a mnohé jiné. Postupně se tak Svaz stal mezi vinaři pozitivně vnímanou a akceptovanou organizací.

     Díky tomu, byl Svaz IP Ministerstvem zemědělství v roce 2004 přizván k tvorbě dotací na Integrovanou produkci. V té době byl ještě ze strany evropské administrativy jasně deklarován záměr IP podporovat. Po krátkém vysvětlení podmínek tvorby těchto dotací jsme spolu s kolegou Ing. P. Ackermannem během 20 minut formulovali asi 7 jednoduchých pravidel, podle nichž vinaři byli dotování prvních 6 let – od roku 2005 do roku 2010. Dotováno bylo celkem 12.274 ha vinic, přičemž částky činily 11.642,-  nebo 13.327,- Kč podle programu, do kterého se vinaři přihlásili. Od roku 2011 byl zahájen druhý cyklus dotací na IP ve vinicích. Dotováno bylo asi 14.500 ha vinic a to částkou zhruba 16.000 Kč/ha.

     Vzhledem k tomu, že jsme na zakázku pro MZe ČR zpracovávali tříletou studii biodiverzity různě obhospodařovaných vinic (vždy série tří vinic obhospodařovaných konvenčně, integrovaně a ekologicky ve srovnání s chráněnými přírodními biotopy), byli v roce 2013 pracovníci Svazu Ekovín požádáni Ministerstvem zemědělství o analýzu přínosů Integrované produkce pro zemědělskou krajinu. Součástí zadání bylo u zpracování nového návrhu systému dotací na IP od roku 2015. Tuto analýzu obsahující mj. i návrh nového dotačního systému jsme po zpracování v roce 2013 předložili i Svazu Vinařů ČR, jehož je Ekovín členem. Svaz vinařů jmenoval Komisi pro IP, jež měla celkem 9 členů zastupujících jak členské podniky Svazu Ekovín, tak Svazu vinařů ČR. Tato komise se během let 2013 – 2015 sešla celkem asi 15 x, navrhla ve spolupráci s pracovníky MZe a VÚ ekonomiky zemědělství nový systém dotací na IP a zástupci této komise se účastnili všech kol (celkem asi 3) projednávání nového dotačního systému PRV na Ministerstvu zemědělství.

     Ze srovnání doby přípravy podmínek pro dotace na IP v letech 2004 (20 minut), 2010 (2 týdny) a 2015 (cca 15 jednání během 2,5 roku) je zřejmé, jak složitá příprava aktuálních pravidel IP byla.

      Základní informace o podobě současného systému dotované IP v ČR

      Integrovaná produkce révy vinné je tedy pro období 2015 – 2020 v ČR dotována na dvou úrovních, tzv. základní a nadstavbové.

     V základní úrovni dostává vinař za hospodaření v kontrolované Integrované produkci na hektar a rok 323,- EUR, v nadstavbové úrovni 675,- EUR. Pro úplnost, za hospodaření v režimu ekologického vinohradnictví dostane vinař v prvním roce, tedy v roce přechodu na ekologii 900,- EUR/ha, v dalších letech 845,- EUR/ha a rok.

       Kdybych měl velmi stručně popsat principy dotovaného systému IP pro roky 2015 – 2020, pak v obou úrovních IP platí:

-          Zákaz použití několika vysoce toxických pesticidů (všechny insekticidy na bázi syntetických pyrethroidů a herbicidy na bázi účinné látky diquat-dibromide)

-          Limit pro použití mědi na úrovni 3 kg/ha a rok

-          Limit maximálně 2 aplikací herbicidů v příkmenném pásu vinice za rok

-          Zákaz aplikovat herbicidy v meziřadí vinice a na manipulační prostory v okolí vinice

-          Povinnost absolvovat každoročně jednodenní školení o technologii IP

-          Proti roztočům nepoužít akaricidy, základem ochrany je využití dravého roztoče Typhlodromus pyri

-          Vyžadována povinnost provést prosvětlení keřů odstraňováním zálistků, nebo odstraněním části listů v zóně hroznů

-          Do třetího roku závazku ozelenit alespoň 50 % meziřadí druhově bohatou směsí bylin a tento porost každoročně alespoň jednou mechanicky upravit (válení, kosení, mulčování)

      Kromě toho pouze v základním managementu je:

-          Povoleno použít proti plísni révy (peronospora) a padlí révovému během 5 letého závazku maximálně 30 aplikací chemických fungicidů, přičemž v jednom roce tyto fungicidy nesmí být použity více než 8x. Aplikace prostředků povolených k ochraně v ekologickém vinohradnictví jsou bez omezení.

-          Proti výše uvedeným chorobám je vinař povinen alespoň 1 x za vegetaci použít prostředek povolený k ochraně révy vinné v ekologické produkci (což je ale například i měď nebo síra).   

-          Proti obalečům je možno použít pouze přípravky na bázi účinných látek spinosad, mothoxyfenozid, Bacillus thuringiensis nebo feromonového matení.

         Pouze v nadstavbovém managementu je žadatel povinen splnit kromě společných podmínek ještě následující požadavky:

-          Během celého pětiletého závazku použít proti plísni révy a padlí révovému maximálně 20 aplikací chemických fungicidů, přičemž v jednom roce tyto fungicidy nesmí být použity více než 8x. Aplikace prostředků povolených k ochraně v ekologickém vinohradnictví jsou bez omezení.

-          Proti plísni révové a padlí révovému aplikovat vždy minimálně 2 x za sezonu prostředky na ochranu povolené v ekologickém zemědělství

-          Proti plísni šedé aplikovat minimálně 2 x za sezonu prostředky povolené k ochraně v ekologickém zemědělství.

-          Proti obalečům je možno použít pouze feromonové matení, nebo přípravky na bázi B. thuringiensis. I nepoužití žádného z těchto povolených prostředků je považováno za splnění požadovaného managementu.

      Pokud by se vyskytl nějaký nový problém, jak například napadení vinic octomilkou Drosophila suzukii, je možno aplikovat cokoli z prostředků povolených k ochraně tohoto škůdce či patogena, samozřejmě mimo vyjmenované syntetické pyrethroidy, jež jsou v IP zakázány. 

        K obecné charakteristice výše uvedených dvou managementů snad ještě jeden postřeh. Základní management je postaven řekněme na základě strategie minimálně omezovat vinaře, to znamená, že je relativně snadno splnitelný, ale díky malému rozdílu mezi povinnými opatřeními (povinná integrovaná ochrana rostlin, povinné plnění nitrátové směrnice atd.) také generuje poměrně malou dotační částku – pouze 323,- EUR/ha a rok. Naopak vyšší management byl určen pro vinaře se zkušenostmi s prostředky používanými v ekologickém vinohradnictví, což umožňuje de facto bez zvýšeného rizika získat za náhradu aplikací části chemických fungicidů a insekticidů ekologickými prostředky velmi zajímavou dotační částku 675,- EUR, což je téměř 80 % platby, kterou je dotováno ekologické vinohradnictví. Jako velmi pozitivní vnímám i skutečnost, že systém je zdola nahoru prostupný, to znamená, že je možno se přihlásit do nižšího stupně a po nabytí zkušeností je možno přejít do vyššího managemantu. Navíc je možno mít část vinic v rámci jednoho podniku v nižším a část ve vyšším managementu. Tyto skutečnosti také vnímám jako vůči vinařům velmi vstřícné.

      Hodnocení pravidel IP

     Tím se konečně dostáváme k odpovědi na Vaši otázku, jak já osobně a jak vinaři v České republice  hodnotí nová pravidla pro integrovanou produkci.

     Nejdříve bych začal hodnocením vinařů. Část vinařů, především integrovaně hospodařících členů spolku Ekovín (celkem Integrovaně hospodařících členů Ekovínu je asi 150, přičemž tyto podniky   hospodaří na ploše asi 11.400 ha vinic, to je asi 65 % všech vinic ČR ), kteří byli zapojeni v projektech ekologizace vinohradnictví, pracují desítky let s dravým roztočem T. pyri, mají vyzkoušen systém druhově bohatého ozelenění meziřadí vinic, umí pracovat s ekologickými prostředky ochrany (feromonové matení, alternativní prostředky ochrany před houbovými chorobami atd.) a několik z nich bylo rovněž členy komise Svazu vinařů, která tato pravidla vytvářela, tento dotační systém jednoznačně vítá. Jsou si vědomi toho, že jim EU a stát zaplatí technologie, které stejně používají, nevnímají pravidla vyššího managementu jako omezení a vědí, že se jejich uplatňováním nezvýší riziko poškození hroznů chorobami či škůdci. 

     Naopak vinaři, kteří nemají zkušenosti s těmito moderními technologiemi a byli zvyklí dostávat slušné dotace za IP při plnění řekněme dnes snadno splnitelných požadavků, spokojeni nejsou. V nižším managementu se jim dotace jeví jako příliš nízké a na bezproblémové zvládnutí vyššího managementu nemají zkušenosti. Poměrně náročné požadavky vyššího managementu pak vnímají jako omezení svých rozhodovacích pravomocí. Z této strany vinařské veřejnosti můžete slyšet kritiku. Tato kritika je navíc silně podporována i zájmovými skupinami, pro které další ekologizace zemědělství představuje finanční ztrátu vnímanou někdy až jako existenční ohrožení.

      A mé osobní hodnocení? Ani nový systém dotované IP není bez nedostatků. I na můj vkus se do něj pod tlakem bruselských orgánů dostaly dle mého soudu některé zbytečné požadavky, které vinařům zbytečně komplikují život. Například jde o počty minimálních aplikací ekologických prostředků proti houbovým chorobám. Na druhou stranu si troufám tvrdit s dokonalou znalostí geneze celého systému a znalostí situace, jak dopadla jednání kolem dotované IP v dalších evropských vinařských státech, že bylo dosaženo maximum možného. Pro srovnání, Itálie, Slovinsko a Maďarsko, které měly v minulém období rovněž dotovanou IP, dnes nemají dotace na IP žádné. Německo má v této oblasti dotované jen feromonové matení a Rakouskou jsou dotovány kromě příplatků na svažitost jen feromony a ozelenění, což ostatně máte popsáno v samostatném článku. Domnívám se, že vyjednané podmínky jsou pro vzdělané vinaře akceptovatelné, tyto vinaře nezatíží a finanční podpora přispěje k uhrazení podstatné části nákladů na ochranu vinic a agrotechniku. Fakticky čeští vinaři hospodařící ve vyšším managementu dostanou na hektar za IP nejvyšší dotace v EU. Je to úspěch? Není to úspěch? Pro toho, kdo v tomto systému umí pracovat to úspěch je. Pro toho, kdo v tomto systému pracovat neumí, to úspěch asi nebude.

     Doba, kdy vinaři dosáhli na zajímavé dotační peníze v oblasti IP relativně snadno, skončila. Unijní pokladna je prázdná a daňoví poplatníci chtějí za své dotační peníze protihodnotu. Tou protihodnotou mohou být statky jako zdravá  a čistá voda, půda, vzduch a minimální poškození ekosystémů zemědělské krajiny. To jsou dnes vzdělaní vinaři schopni nabídnout. Krajina bohatě kvetoucí desítkami druhů rostlin, krajina plná nádherných motýlů a dalšího hmyzu, krajina, v níž díky inteligentní péči o půdu budou ještě generace našich vnuků a vnuků našich vnuků moci úspěšně hospodařit. To má svou hodnotu, kterou je i zbytek společnosti ochoten podpořit.

     Ve vztahu k neinformovaným vinařům pak žel platí stará pravda, která je však v našich zemích stále hluboce podceňována, že totiž největší hodnotu mají informace. Přesné, precizní, pravdivé informace spojené s vlastní zkušeností. Kdo tyto informace nemá, ať chce či nechce, draze za to zaplatí.

     A neodpustím si ještě jednu poznámku na margo úředníků českého Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu. V naší společnosti je velmi rozšířeno obecné klišé, že úředníci jsou neschopní, arogantní, nepřejícní atd. atd. Troufám si tvrdit, že v tomto případě odvedli pracovníci Ministerstva zemědělství i SZIF, se kterými jsme spolupracovali, skutečně mimořádně kvalitní práci. Po řadu let předchozího období organizovali sledování přínosů různých způsobů hospodaření, 3 roky předem zadali zpracování analýz přínosů dotované Integrované produkce a ekologického vinohradnictví, účastnili se vždy, když to bylo třeba, jednání komise Svazu vinařů pro IP. Vždy v předstihu připravili podklady pro všechny stupně připomínkových řízení. Několikrát si sami vyžádali návštěvu vinic v podnicích hospodařících navrhovaným způsobem, aby se přesvědčili o funkčnosti navrhovaných systémů. A nakonec velmi razantně (a úspěšně) vůči ne zrovna IP přejícím kolegům v Bruselu obhajovali českou stranou navržené programy. Vedení SZIF podpořilo tento nový, dvouúrovňový model IP tím, že od počátku jednání bylo ochotno v zájmu vinařů přistoupit na složitější model, který kontroly a tím i jejich práci mírně komplikuje. Za to vše jim patří dík nejen můj, ale i dík mnoha vinařů.

Dr. Ing. Milan Hluchý,

předseda spolku Ekovín, ČR

Kalendář akcí

Kalendář akcí

leden 2018
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

banner_ekovin.jpg