Ve všech evropských oblastech pěstování révy vinné se v závislosti na lokálních klimatic- kých podmínkách vyvinuly tradiční systémy vedení révy. Vedení révy pro produkci hroznů dávajících kvalitní vína splňuje dvě základní charakteristiky
• první je adekvátní fungování listů révy, které jsou zdrojem asimilátů transportovaných do plodů. Proto je charakteristikou vhodného systému vedení schopnost vystavit co nejlépe maximální listovou plochu slunečnímu záření.
• druhou základní charakteristikou je vystavení hroznů slunci. Tento požadavek je mimo- řádně významný především v chladnějších a mírně teplých oblastech, protože teplota hroznů během zrání přímo ovlivňuje redukci kyselin a zvyšuje podíl specifických aroma- tických látek v hroznech.
Otevřený, vzdušný keř má vyšší míru proudění vzduchu a vyšší míru oslunění, což vede k rychlejšímu osychání listů a tím i ke snížení citlivosti k houbovým patogenům.
Dobře strukturovaný tvar keře umožňuje také snadnější a spolehlivější kontrolu zdravotního stavu listů, než je tomu u zahuštěných keřů, například v případě technologie minimálního řezu. Také při postřiku je snadnější dosáhnout kvalitního pokrytí listů a hroznů uvnitř otevře- ného, dobře strukturovaného keře, než uvnitř příliš hustého, kompaktního keře.
Zelené práce s cílem dobře strukturovaného, provzdušněného keře, v závislosti na úrod- nosti půdy, odrůdě a klimatických podmínkách:
• pečlivý zimní řez (v závislosti na systému vedení, výnosu a požadované kvalitě hroznů)
• vylamování nadbytečných a zdvojených letorostů před květem
• zastrkávání letorostů, vylamování zálistků, částečné odlisťování zóny hroznů
• prořeďování hroznů postřikem směsi síry a vodního skla při kvetení
• půlení hroznů a prořeďování hroznů od odkvětu do uzavírání hroznů
Obr. 27–28. Vinice před a po provzdušně- ní, půlení a proředění hroznů.
Obr. 29–30: Různé tvary keřů – střední vedení s vodorovným tažněm, systém Lyra.
•••••••••••• •
Obr. 31-33: Ruzne zpusoby vedenf- system Guyot, system Goblet, vedenf ,.na hlavu·:
Obr. 34–35: Různé systémy pěstování – Pergola a minimální řez.
Zdroje:
Basler, P. (2003): Andere Rebsorten- robuste Rebsorten- pilzwiderstandsfähige Rebsorten; Verlag Sutz Druck AG, Wä- denswil, ISBN 3-85928-072-4
Boller, E.F.; Gut, D.; Remund,U. (1997): Biodiversity in three tropic level of the vineyard - Agro-Ecosystem in northern Switzerland. Ecological studies Vol. 130; (1997): Dettner et al (eds) Vertical Food Web Interaction – Springer Verlag Berlin, pg 299 – 318
Buckerfield, J., Webster, K (2002): Organic matter management in vineyards – mulches for soil maintenance. The Aus- tralien & New Zealand Grapegrower and Wine-maker 461: pg 26-33
Bugg, RL.; Hoenisch, RW.(2000): Cover cropping in California vineyards: Part of a biologically integrated farming system. In: Proceedings 6th International Congress on organic viticulture Basel 2000, SÖL Sonderausgabe 17 pg 104-107
Bugg RL. et. al. (1996): Comparison of 32 cover crops in an organic vineyard on the North Coast of California. Biological
Agriculture and Horticulture Vol. 13, pg 63-81
Bugg RL.; Waddington, C. (1993): Managing cover crops to manage arthropods pests in orchards. http://www.sarep.ucdavis.edu/newsltr/v5n4/sa-12.htm
Driouech, N. et al (2008): Agronomic performance of annual self-seeding legumes and their self-establishment potential in the Apulia region of Italy. 16th IFOAM World Congress,http://orgprints.org/view/projects/conference.html
Görbing, J. (1947): Die Grundlagen der Gare im praktischen Ackerbau. Landbuch-Verlag Hannover
Gut, D. (1998): Rebbergflora: Von der Unkrautbekämpfung zur Förderung der botanischen Vielfalt – Eine Übersicht, Deutsches Weinbau-Jahrbuch, pg. 115-124
Hafner, P. (2002): Traubenteilen hat sich bewährt, Obstbau - Weinbau. Fachblatt des Südtiroler Beratungsringes Italy,
2002, 39 (7-8) pg 221-222
Hanna, R.; Zalon, FG.; Elmore, CL. (1995): Integrating cover crops into grapevine pest and nutrition management: The transition phase Sustainable Agriculture Technical Reviews, vol. 7/ no. 3
Hofmann, U. (1993): Green cover crop management and mechanical weeding in viticulture; Proceedings of the fourth
International conference IFOAM- Non chemical weed control Dijon, pg 375-378
Hofmann, U. (1995) : Öko-Weinbau – Abschlussbericht über achtjährige Versuche zur Umstellung auf ökologischen Anbau am Beispiel Mariannenaue – Hessisches Ministerium des Inneren und für Landwirtschaft, Forsten und Naturschutz Hofmann, U. (2000): Cover Crop Management in Organic Viticulture, Grape Press 123rd Edition United Kingdom Vi- neyards Association pg 23 –30
Hofmann, U.; Köpfer, P.; Werner, A. (1995): Ökologischer Weinbau, Ulmer Verlag Stuttgart ISBN 3-8001-5712-8, Trans- lation: Greec version (2003) ISBN: 960-8336-10-4; Hungarian version (2009)
Ingels, C.; Bugg, R.; McGourty, G.; Christensen, L. (1998): Cover cropping in vineyards: a grower’s handbook. University of California, Division of Agriculture and Natural Resources publication 3338.
IFOAM (2005): IFOAM Basic standards for organic production and processing, Bonn – Germany www.ifoam.org Kührer, E. (2007): Trauben teilen, Beeren abstreifen und pulsierender Luftstrom: Traubenausdünnung mittels alternative Methoden, Der Winzer, Klosterneuburg Austria, 63 (4) pg 16-19,
Madge, D. (2005): Organic viticulture: an Australian manual Published on: http://www.dpi.vic.gov.au
Mehofer, M.; Riedle-Bauer, M. (2008): Tagungsband XVI. Colloquium Viticulture –soil and quality- International workgroup for soil cultivation and quality management. Hrsg. Höheren Bundeslehranstalt und Bundesamt für Wein- und Obstbau Klosterneuburg, Remund, U.; Gut, D.; Boller, E. (1992): Rebbergsflora, Rebbergsfauna, Schweizerische Zeitschrift für Obst- und Weinbau, 128, pg 527-540
Reynolds, A. G.; Wardle, D. A.; Naylor, A. P. (1996): Impact of training system, vine spacing, and basal leaf removal on Riesling. Vine performance, berry composition, canopy microclimate, and vineyard labour requirements; American Journal of Enology and Viticulture 47(1): pg 63-76
Tarailo, R.; Vuksanovic, P.; Blesic, M. (2002): New vine training system for vine growing; Radovi Poljoprivrednog Fakulteta
Univerziteta u Sarajevu Works of the Faculty of Agriculture University of Sarajevo 47(51):pg 79-87
Ziegler, B. (2003): Einfluss der Bodenpflege auf Rebe und Wein, Der Deutsche Weinbau 6, pg. 16-18
Willer, H.; Meier, U. (2000): Proceedings 6th International Congress on Organic Viticulture IFOAM-2000 Basel, Session3
Soil Management – Care and Quality pg 91. 138, Session 5 – Varieties for Organic Viticulture and Quality pg. 199-234; SÖL Sonderausgabe Nr.77
ECOVIN and DWV (2004): Proceedings 1st International Symposium for Organic Wine Growing – Intervitis Stuttgart
OrganicMed: Training Mediterranean farmers in organic agriculture – Farmers Manual – Leonardo da Vinci Program
2000–2006, Nicosia http://www.vinitaliaonline.net/engine/bioarticoli.asp http://www.ipm.ucdavis.edu/PMG/selectnewpest.grapes.html http://www.oekolandbau.de/erzeuger/pflanzliche-erzeugung/weinbau/ http://www.orgprints.org
Obr. 36: Reakce rezistentní odrůdy na napa- dení houbovým patogenem. Odrůda Bronner vykazuje hypersenzitivní reakci projevují-
cí se odumřením a následnou suberizací napadených pletiv. Tímto způsobem je spolu s napadenými rostlinnými pletivy desikováno i mycelium patogena