Ve všech evropských oblastech pěstování révy vinné se v závislosti na lokálních klimatic- kých podmínkách vyvinuly tradiční systémy vedení révy. Vedení révy pro produkci hroznů dávajících kvalitní vína splňuje dvě základní charakteristiky

• první je adekvátní fungování listů révy, které jsou zdrojem asimilátů transportovaných do plodů.  Proto je charakteristikou vhodného systému vedení schopnost vystavit co nejlépe maximální listovou plochu slunečnímu záření.

• druhou základní charakteristikou je vystavení hroznů slunci. Tento požadavek je mimo- řádně významný především v chladnějších a mírně teplých oblastech, protože teplota hroznů během zrání přímo ovlivňuje redukci kyselin a zvyšuje podíl specifických aroma- tických látek v hroznech.

Otevřený, vzdušný keř má vyšší míru proudění vzduchu a vyšší míru oslunění, což vede k rychlejšímu osychání listů a tím i ke snížení citlivosti k houbovým patogenům.

Dobře strukturovaný tvar keře umožňuje také snadnější a spolehlivější kontrolu zdravotního stavu listů, než je tomu u zahuštěných keřů, například v případě technologie minimálního řezu. Také při postřiku je snadnější dosáhnout kvalitního pokrytí listů a hroznů uvnitř otevře- ného, dobře strukturovaného keře, než uvnitř příliš hustého, kompaktního keře.

Zelené práce s cílem dobře strukturovaného, provzdušněného keře, v závislosti na úrod- nosti půdy, odrůdě a klimatických podmínkách:

• pečlivý zimní řez (v závislosti na systému vedení, výnosu a požadované kvalitě hroznů)

• vylamování nadbytečných a zdvojených letorostů před květem

• zastrkávání letorostů, vylamování zálistků, částečné odlisťování zóny hroznů

• prořeďování hroznů postřikem směsi síry a vodního skla při kvetení

• půlení hroznů a prořeďování hroznů od odkvětu do uzavírání hroznů

Obr. 27–28. Vinice před a po provzdušně- ní, půlení a proředění hroznů.

Obr. 29–30: Různé tvary keřů – střední vedení s vodorovným tažněm, systém Lyra.

••••••••••••   •

Obr. 31-33: Ruzne zpusoby vedenf- system Guyot, system Goblet, vedenf ,.na hlavu·:

Obr. 34–35: Různé systémy pěstování – Pergola a minimální řez.

Zdroje:

Basler, P. (2003): Andere Rebsorten- robuste Rebsorten- pilzwiderstandsfähige Rebsorten; Verlag Sutz Druck AG, Wä- denswil, ISBN 3-85928-072-4

Boller, E.F.; Gut, D.; Remund,U. (1997): Biodiversity in three tropic level of the vineyard - Agro-Ecosystem in northern Switzerland. Ecological studies Vol. 130; (1997): Dettner et al (eds) Vertical Food Web Interaction – Springer Verlag Berlin, pg 299 – 318

Buckerfield, J., Webster, K (2002): Organic matter management in vineyards – mulches for soil maintenance. The Aus- tralien & New Zealand Grapegrower and Wine-maker 461: pg 26-33

Bugg, RL.; Hoenisch, RW.(2000): Cover cropping in California vineyards: Part of a biologically integrated farming system. In: Proceedings 6th International Congress on organic viticulture Basel 2000, SÖL Sonderausgabe 17 pg 104-107

Bugg RL. et. al. (1996): Comparison of 32 cover crops in an organic vineyard on the North Coast of California. Biological

Agriculture and Horticulture Vol. 13, pg 63-81

Bugg RL.; Waddington, C. (1993): Managing cover crops to manage arthropods pests in orchards. http://www.sarep.ucdavis.edu/newsltr/v5n4/sa-12.htm

Driouech, N. et al (2008): Agronomic performance of annual self-seeding legumes and their self-establishment potential in the Apulia region of Italy. 16th IFOAM World Congress,http://orgprints.org/view/projects/conference.html

Görbing, J. (1947): Die Grundlagen der Gare im praktischen Ackerbau. Landbuch-Verlag Hannover

Gut, D. (1998): Rebbergflora: Von der Unkrautbekämpfung zur Förderung der botanischen Vielfalt – Eine Übersicht, Deutsches Weinbau-Jahrbuch, pg. 115-124

Hafner, P. (2002): Traubenteilen hat sich bewährt, Obstbau - Weinbau. Fachblatt des Südtiroler Beratungsringes Italy,

2002, 39 (7-8) pg 221-222

Hanna, R.; Zalon, FG.; Elmore, CL. (1995): Integrating cover crops into grapevine pest and nutrition management: The transition phase Sustainable Agriculture Technical Reviews, vol. 7/ no. 3

Hofmann, U. (1993): Green cover crop management and mechanical weeding in viticulture; Proceedings of the fourth

International conference IFOAM- Non chemical weed control Dijon, pg 375-378

Hofmann, U. (1995) : Öko-Weinbau – Abschlussbericht über achtjährige Versuche zur Umstellung auf ökologischen Anbau am Beispiel Mariannenaue – Hessisches Ministerium des Inneren und für Landwirtschaft, Forsten und Naturschutz Hofmann, U. (2000): Cover Crop Management in Organic Viticulture, Grape Press 123rd Edition United Kingdom Vi- neyards Association pg 23 –30

Hofmann, U.; Köpfer, P.; Werner, A. (1995): Ökologischer Weinbau, Ulmer Verlag Stuttgart ISBN 3-8001-5712-8, Trans- lation: Greec version (2003) ISBN: 960-8336-10-4; Hungarian version (2009)