Obr. 112: Červená vína: možnosti školení a stabilizace
Na konci zrání vína, těsně před lahvováním, je poslední možnost ošetření k zajištění ko- merčních standardů (stability a čistoty vína). Čím přísnější a pečlivější bylo hospodaření v předchozích fázích výroby, tím nižší je potřeba ošetření na konci tohoto procesu. Některé drobné úpravy však mohou být přesto prospěšné.
Konvenční vinařství vyvinulo několik pomůcek k dosažení stability a usnadnění vinařovy práce. Biovinařství si z této palety může vybrat ty postupy, které více odpovídají principům ekologického zemědělství.
Mikrobiální stabilita
V průběhu zrání se mohou v červeném víně rozvíjet nežádoucí mikroorganizmy, obvykle kvasinky z rodu Brettanomyces a mléčné baktérie.
Brettanomyces je kvasinka, která se rozvíjí v podmínkách vysokého pH, nízkého obsahu SO2 a v přítomnosti kyslíku. Je typickým kontaminantem dřevěných sudů. Produkuje ethyl- fenoly a je původcem nepříjemných „animálních“ a „chemických“ vůní a chutí.
Mléčné baktérie, zejména Pediococcus spp. a Lactobacillus spp. se mohou ve víně rozví- jet po jablečno-mléčné fermentaci s využitím malých množství živin, které jsou ve víně stále k dispozici. Mohou produkovat metabolity, které jsou původcem „myšiny“ a animálních tónů ve vůni a chuti (maso, kůže) vína.
Technologie výroby vína |
||
Není požadováno Populace kontaminujících mikroorganizmů ve víně leží pod prahovou hodnotou představující riziko. |
Mikrofiltrace Využívá se filtrace s malou veli- kostí pórů, aby se rychle redu- kovaly mikroorganizmy způso- bující choroby vína. Cross-flow filtrace představuje nejlepší řešení.Víno se filtruje materiálem s velikostí pórů pod 0,5 ųm. |
„Flash“pasterizace (blesková pasterizace) Víno se na dobu několika sekund ohřeje na vysoké teploty, což způsobí zničení většiny mikro- organizmů s minimálním vlivem na senzorické vlastnosti vína. Ošetření vína: na 75°C po dobu 10–20 sekund. |
Vstupy: |
||
Není potřebné |
Není potřebné |
Není potřebné |
Ve vínech skladovaných s nízkým obsahem SO2 a v přítomnosti kyslíku není neobvyklý rozvoj octových baktérií a oxidativních kvasinek.
Kontrola teploty a kyslíku, společně s častou mikrobiální analýzou jsou důležité nástroje jak se vyhnout problémům.
Když se vyskytne neočekávaný rozvoj mikroflóry je vhodná rychlá eliminace mikroorga- nizmů z vína fyzikálním ošetřením, přídavkem určitých konzervačních látek nebo se vyhnout použití kontaminovaných nádob.
Technologie výroby vína |
Související dokumentace |
||
Žádný přídavek Víno má přijatelnou stabilitu fenolů a chu- ťovou vyrovnanost |
Nízké přídavky konzervačních prostředků Přídavek kvasinko- vých derivátů a nebo arabské gumy za účelem snížení vypa- dávání koloidů. Taniny různého původu se vy- užívají k jemné úpravě struktury a chuťových vlastností, nebo také k odstranění negativ- ních sirnatých aromat a zvýšení ochrany proti oxidaci. Produkty jsou připra- vované podle návodu výrobce. Přídavek do vína |
Vysoké přídavky taninů Za účelem snížení přítomnosti nestabil- ních nebo tříslovitých taninů je víno ošetřené s různými pomocný- mi látkami, které jsou schopné tvořit vazbu s polyfenoly. Správná příprava jed- né nebo kombinace následujících pomoc- ných látek: Kasein, vaječný bílek, želatina, rostlinná bílkovina, vyzina. |
|
Vstupy: |
|||
Žádné nejsou potřebné. |
Potřebné: taniny nebo buněčné stěny kvasi- nek, arabská guma. |
Potřebné: více nebo méně kasein, vaječný bílek, želatina, rostlin- ná bílkovina, vyzina. |
Pracovní listy: Kasein: vaječný bílek, želatina, rostlinné bílkoviny, vyzina, arabská guma, tanin |
Stabilizace fenolických látek
Polyfenoly jsou u červených vín extrahované v průběhu macerace a zjemňují se a stabilizují během zrání vína. Jemné sladění je potřebné na konci procesu výroby vína, aby se dosáhlo co nejlepší rovnováhy.
V tomto stádiu existují dvě cesty k řešení problému stability fenolů. Buď odstraněním nestabilních fenolů nebo přidáním konzervačních prostředků, které zamezí nebo zpomalí oxidační reakce a vypadávání fenolů.
K selektivnímu odstranění části fenolů se mohou využít různé pomocné látky, např: kasein, vaječný bílek, želatina, rostlinné bílkoviny, vyzina a další.
Jako konzervační prostředky mohou být použité enologické taniny různého botanického původu a získané různými způsoby extrakce. Působí jako antioxidanty, které vytváří radikály, dříve než-li reagují s fenoly ve víně.
Kvasinkové preparáty zvyšují také obsah polysacharidů ve víně a pozitivně působí na chuť a zvýšení stability vína. Polysacharidy jako arabská guma mohou omezit vypadávání koloidů ve víně.
Technologie výroby vína |
Související dokumentace |
||
Žádné přídavky Tvorba krystalů v láhvi je přijatelná. Nejsou potřeba stabilizační opatření. Přezkoušet stabilitu vinného kamene. Vyzkoušení postoje zákazníků a provedení vzdělávací akce. |
Nízké přídavky Fyzikální ošetření Nadměrné ionty jsou odstraněné z vína. Určení stability vína. Aplikovat nejvhod- nější technologii pro určitý vinařský podnik (vymražování, elektrodialýza). |
Vysoké přídavky Přídavky inhibitorů Stability se dosáh- ne přidáním slou- čenin, které zamezí krystalizaci. Určení stability vína. Přidat nejvhodnější přídatné látky (kyselina metavinná, arabská guma, mannoproteiny) |
|
Vstupy: |
|||
Nejsou potřebné |
Nejsou potřebné |
Potřebné: kyselina metavinná, arabská guma, mannoproteiny |
Pracovní listy: Kyselina metavinná, arabská guma, mannoproteiny |
Kyselina metavinná, arabská guma nebo nedávno povolené kvasinkové mannoproteiny mohou zpoma- lovat tvorbu a růst krystalů, ale jejich vliv není dostatečně silný ke stabilizaci mladých červených vín.
Stabilizace vinného kamene
Mnoho vín má vysoký obsah vinanů, který leží nad bodem nasycení, a taková vína, jestliže jsou uložené při nižších teplotách, jsou potom náchylná na vypadávání vinného kamene. V červených vínech obsahuje vinný kámen také barviva a vytváří zřejmý a hustý sediment v láhvi, který je někdy nepřijatelný pro spotřebitele.
Přesto někteří výrobci nestabilizují svoje vína proti vypadávání vinného kamene a vycho- vávají svoje zákazníky na přítomnost sedimentu.
Jestliže je cílem stabilní víno existují dva přístupy: buď odstranit části vinného kamene a draslíku z vína, aby byla koncentrace pod bodem nasycení a nebo přidat sloučeniny, které mohou zamezit tvorbu nebo růst krystalů vinanu.
Chlazení vína (v nádobě nebo průtokové) je obvyklá praxe. Přídatné látky nejsou potřebné, ale proces je finančně nákladný. Technologie elektrodialýzy odstraňuje část nadbytečných iontů a je pravděpodobně nejšetrnější technologií k okolnímu prostředí. Zařízení je však drahé a není dostupné pro každé vinařství.
Separační pomůcky
Zbývající zákaly ve víně, které se vytváří během čiření, se musí z vína odstranit jednoduchým stáčením nebo fyzikálními prostředky.
Aby se tento krok zrychlil a byla dosažena čirost hotového vína, mohou se využívat po- mocné látky.
Doplňkové komentáře: délka kontaktu a postup operací mohou být velmi významné. Použití kaseinu, vaječného bílku nebo rostlinných bílkovin musí být deklarované jako alergenní sloučenina.
Mezi pomocné látky, které jsou schopné lépe oddělit pevné látky od vína patří: bentonit, silica gel, kaolín minerálního původu. Používají se méně častěji, než-li u bílých vín a slouží zásadně k urychlení odkalení a získání kompaktnějšího kalu. Bentonit musí být použitý opa- trně, protože odstraňuje červenou barvu vína.
Kasein, vaječný bílek, želatina, rostlinné bílkoviny a vyzina jsou pomocné látky používané pře- devším v čiření červených vín. Tento krok se shoduje v mnoha případech se stabilizací fenolů.