Skoč na obsah Skoč na navigaci

Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s.


S Janem Gallasem o systému kontrol ekologického vinohradnictví

Na stánku České republiky na veletrhu BioFach v Norimberku jsme se setkali s Mgr. Janem Gallasem z oddělení  ekologického zemědělství MZe ČR

Pane Gallasi, můžete našim čtenářům přiblížit historii systému ekologického zemědělství?

Systém kontrolující ekologické zemědělce v České republice běží již od roku 1993. Od roku 1999 začala systém kontroly spravovat pro MZe ČR jedna kontrolní organizace, v roce 2005 byly kontrolou pověřeny další dva  kontrolní subjekty.

Orgánem, který má od Evropské unie uděleno právo administrace ekologického zemědělství a jejich kontrol, je u nás právě Ministerstvo zemědělství, …

…jenže ekologicky hospodařících zemědělců je relativně hodně a MZe ČR absolutně nemá kapacitu, aby všechny potřebné kontroly mohlo provádět samo. Certifikací a s ní spojenými kontrolními činnostmi proto pověřuje tři výše zmíněné soukromé subjekty, které na základě smlouvy se zemědělcem tyto kontroly pro MZe zajišťují. Od roku 2010 vykonává kontroly u ekozemědělských subjektů navíc také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Ten pro ministerstvo zajišťuje tzv. „úřední kontroly“ dle nařízení Evropské komise 882/ 2004,  které jsou nově požadované Nařízením Rady 834/2007. K zavedení povinnosti provádět povinně kontroly přistoupila EK na základě zkušeností se soukromými kontrolními subjekty. Kontrolní organizace jsou soukromé subjekty mající smlouvu se zemědělcem, který organizaci platí za služby kontroly a certifikace – čili jsou ve vztahu firma-zákazník. To logicky může vést v některých případech k tomu, že kontrola není dostatečně důsledná, kontrolní organizace může přehlédnout některé problémy, což se v EU projevilo právě při zpětných kontrolách.

Gallas_MZe1.jpg

A MZe tedy kontroluje zemědělce a nebo práci kontrolních organizací?

MZe kontroluje organizace, které pověřilo kontrolní činností. Vyjíždíme zhruba asi 50krát ročně s inspektorem některé z kontrolních organizací. Při těchto „supervizích“  nekontrolujeme přímo zemědělce, ale práci daného inspektora – jestli ji dělá dobře. V některých případech se může jednat o selhání lidského faktoru – dotyčný inspektor například může některé pochybení přehlédnout nebo ho nerozpozná. V horším případě zemědělci chyby toleruje – a to samozřejmě není dobré.
Kontrolní systémy jsou v Evropě velmi rozdílné a jsou dány historickým vývojem. I to byl jeden z důvodů zavedení „úředních kontrol“  v nových platných předpisech. U nás jsme změnu systému začali připravovat v roce 2009. Úředními kontrolami pověřený ÚKZÚZ by měl každý rok provést úřední kontrolu ekologického zemědělství zhruba na pěti procentech ekologických farem. Aby nedocházelo ke zbytečném kontrolnímu zatížení zemědělců, budou tyto kontroly sloučeny s kontrolami SZIFu, které by stejně na těchto farmách proběhly. Tyto kontroly dosud zajišťovaly soukromé kontrolní organizace.

Co konkrétně se bude při těchto úředních kontrolách prověřovat?

Bude se prověřovat totéž, co by prověřovala kontrolní organizace. Kontroluje se stav pozemků, zdravotní stav trvalých porostů-vinic, jestli jsou pozemky obhospodařovány dle zásad dobrého hospodaření, kontrolují se všechny sklady a budovy, které náleží k této ekologické farmě. Zjišťuje se, jakým způsobem je v provozních prostorách řešen provoz, aby nedocházelo ke kontaminaci sklizené úrody a zpracované suroviny, aby se zde nekřížil provoz konvenčního a ekologického zemědělství, zároveň se kontroluje zda není ve skladu žádný v ekologickém zemědělství (EZ) nepovolený přípravek na ochranu rostlin nebo hnojiva, dále je kontrolováno účetnictví.

Kde tyto certifikáty získá?

Prodejce či dodavatel těchto přípravků by měl tyto dokumenty předat automaticky se zbožím. A to je pro něj v účetnictví důkaz, že nakoupil věc, která je v pořádku. Jestli se naopak v účetnictví najde přípravek na ochranu rostlin, který není povolen v EZ, může to být podnětem k zahájení správní řízení.

Pokud ÚKZÚZ shledá neshodu, podá námět na MZe na správní řízení a zároveň uvědomí kontrolní organizaci daného subjektu.Ta prošetří, zda bude subjektu případně odebrána certifikace.  

Co si od těchto kontrol slibujete?

Jde nám zejména o kvalitnější dohled nad ekologickými zemědělci, ale také nad kontrolní organizací. Zjistíme-li totiž, že je na farmě nějaký dlouhodobý problém, pak je evidentní, že jej kontrolní organizace přehlížela.

Podle jakého systému jsou vybírány kontrolované subjekty?

Kontrolovaných subjektů by mělo být ročně 5% a z části tuto skupinu (zhruba 3 %) bude navrhovat SZIF podle svých rizikových analýz, , a z části ÚKZÚZ, třeba i na základě doporučení ze strany MZe. Do rizikové skupiny jsou zařazeny například firmy, které provozují současně ekologické a konvenční zemědělství, či podniky, které byly v minulosti účastníky správního řízení pro porušení pravidel EZ.

Do jaké míry je akceptovatelný souběh ekologické a konvenční produkce?

Reálně možné to samozřejmě je, i když to nevidíme rádi. Nesmí zde docházet k souběhu produkce stejného produktu, ať už živočišné nebo rostlinné výroby. U vinařství je třeba mít produkci rozdělenou pod jiným číslem hospodářství, zpracovatelská a výrobní technologie by měla být oddělena a co se týče vín, neměla by být souběžně ani pěstována stejná odrůda.

Možná se zvídavý čtenář zeptá – proč je v systému EZ tolik kontrol, není to nadbytečné?

Není, odpověď je snadná – ekologičtí zemědělci jsou v systému dotací výrazně zvýhodňováni.  Deklarace vyšší přidané hodnoty, která je s biopotravinami spojována, musí být podložena. Kontroly jsou ve všech státech EU. Ztráta důvěryhodnosti je jedním z největších rizik ekozemědělského systému, kontrola systému by měla být logicky v zájmu každého výrobce.

Zmínil jste, že nějaké kontroly proběhly…byla zjištěna nějaká pochybení?

Loni jsme na přelomu září a října provedli namátkovou akci, kdy jsme kontrolovali náhodně vytipované vinaře, jednalo se o 8 podniků. Byly odebrány vzorky pro potřeby analýzy. Zvolili jsme záměrně tento termín v době, kdy se běžně na kontroly nechodí. Odebíraly se vzorky hroznů přímo z vinice, v době vinobraní. Výsledkem kontrol bylo zjištění, že u jedné vinařské firmy bylo shledáno zásadní porušení předpisů, analyticky byly nalezeny rezidua fungicidů a vizuální důkazy na místě o používání herbicidů. Všechny ostatní kontroly proběhly bez problémů a zjištění nedostatků. Pro nás to byl jeden z dalších podnětů proč tyto namátkové a nenahlášené kontroly dělat, kontrolované firmy do poslední chvíle netušily, že přijdeme na kontrolu.

Když jste zmínil, že u jedné z kontrolovaných firem jste zjistili použití nepovolených fungicidů a herbicidů, dá se předpokládat, že šlo o úmyslné porušení.

Celá věc je ještě ve správním řízení, takže se k tomu nemohu více vyjadřovat.

Domnívám se, že je škoda, že kvůli selhání jedné firmy může být ohrožena pověst EZ systému i u dalších producentů.

Ekologická rostlinná výroba  je relativně náročná věc. Není to tak, jak si mnoho zemědělců myslí – že příroda se postará sama. Každý zemědělec by měl proto důkladně zvážit všechna pro a proti – zda do systému vstoupit. Na základě výzkumů, které máme k dispozici,  má systém EZ ve vinohradnictví výrazně pozitivní vliv na ekosystém. Systém ochrany vinic musí být ovšem mnohem propracovanější než požaduje konvenční způsob hospodaření. Odchylky a kvalitativně neodvedená práce může nakonec vést k tomu, že pěstitel není schopen předpisům EZ dostát.

Zeptám se ještě na jednu věc a to je sousedství konvenční vinice…

Co se týče nebezpečí úletu od souseda, je samozřejmě reálné. Ekologický zemědělec musí zorganizovat provoz tak, aby vše bylo zabezpečeno z hlediska předpisů. Trestní odpovědnost je ovšem na tom, kdo případný úlet konvenčního postřiku ze sousední parcely na pozemek ekologického zemědělce způsobí. Jinak řečeno – způsobí-li váš soused úlet postřiku svými polními pracemi na váš pozemek v ekologickém režimu, je to jeho trestně-právní odpovědnost. A týká se to nejenom přípravků na ochranu rostlin, ale i hnojiv. V případě, že by docházelo ke splavu z jeho pozemku na váš, můžete se obrátit na Státní rostlinolékařskou správu, která tyto věci řeší a nebo na ÚKZÚZ. Ačkoliv je systém nastaven v neprospěch viníka, situace je ale komplikovaná především pro ekologického zemědělce – pokud budou rezidua nalezena na jeho plodinách, nejen že je nebude moci uvést na trh jako bioprodukt, ale pozemek mu znovu „spadne“ v případě kontaminace půdy do přechodného období, což je o to nepříjemnější. Vymožení náhrady způsobených škod je již na dohodě a nebo na konání soudu.

Děkuji za rozhovor.

Otázky pokládal Richard Stávek

Foto autor

Kalendář akcí

Kalendář akcí

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

banner_ekovin.jpg