Jednou z nejvýznamnějších příčin ztráty kvality hroznů je jejich hnití. Nejvýznamnějším hou- bovým patogenem způsobujícím hnití bobulí a hroznů je plíseň šedá. Tato houba může růst na jakémkoli odumírajícím, stresovaném či mrtvém rostlinném materiálu, přičemž je schopna napadat extrémně široký okruh hostitelů. Mimořádně nebezpečná je v podmínkách vyso- kých relativních vlhkostí vzduchu a častých srážek, což vytváří mimořádně příznivé klima pro vývoj tohoto patogena. Hrozny jsou k poškození tímto patogenem nejcitlivější v období od uzavírání hroznů do sklizně.
Infekce hroznů jak samotnou plísní šedou, tak ve spojení s dalšími mikroorganizmy, jako jsou bakterie octového kvašení nebo přírodními „divokými“ kvasinkami, jako např. Kloeckera apiculatus, Metschnikowia pulcherima nebo Candida ssp., Penicillium sp. Aspergillus niger, Cladiosporum sp. se v posledních letech v důsledku klimatických změn stalo jedním z nej- větších problémů ekologického vinařství. V některých oblastech vyvolal v některých letech tento komplex mikroorganizmů dramatický pokles kvality vín a způsobil nutnost zavedení nových specifických technologických kroků při výrobě vína. V protikladu k ušlechtilé hnilobě způsobuje časné napadení plísní šedou časté defekty aroma produkovaných vín.
Takzvaná „ušlechtilá hniloba“ vyžaduje specifické podmínky jak prostředí, tak počasí. Jen v několika málo oblastech světa dovolují specifické podmínky vývoj plísně šedé na zralých hroznech. Výsledkem tohoto procesu jsou specificky vyzrálé hrozny s vyšším obsahem, čás- tečně fermentovaného cukru, které umožňují výrobu mimořádně kvalitních bílých a růžových vín se specifickým aroma.
Obr. 48–49: Hrozny napadené plísní šedou a druhotně v důsledku tohoto napadení infi- kované bakteriemi octového kvašení.
Ochrana
V současnosti nemá systém ochrany v ekologickém vinohradnictví žádný skutečně účinný prostředek ochrany proti plísni šedé. Většina níže uvedených prostředků je ve stádiu expe- rimentálního používání. Někdy je jejich použití účinné, někdy ne.
Nepřímá opatření: Protože spory plísně šedé mají při klíčení a růstu specifické nároky na mikroklima, může být dosaženo výrazného ochranného efektu již provzdušňováním keře. Cílem je zvýšit v zóně hroznů proudění vzduchu a vystavit hrozny více slunečnímu záření, v důsledku čehož dochází k rychlejšímu osychání hroznů po jejich ovlhčení. K nepřímým opatřením patří i výběr vhodného vedení, řezu, umístění hroznů, odlisťování, prořeďování či dělení hroznů, jakož i závlaha, vhodná strategie hnojení, omezení nadbytku dusíku, volba vhodného podnožového materiálu, klonová selekce či volba vhodného sponu výsadby. Významné je i omezení jakéhokoli mechanického poškození hroznů, například vhodnou ochranou hroznů před housenkami obalečů.
Obr. 50–51: Otevřený hrozen modré odrůdy, vhod- ně provedené zelené práce s dělením hroznů.
Přímá opatření: aplikace silikátů ve formě vodního skla či extraktu z přesličky nebo bikar- bonátu draselného zpevňuje kutikulu bobulí a chrání hrozny před napadením plísní šedou. Tentýž efekt zpevnění kutikuly má i aplikace mědi. Používány jsou i některé druhy antagonis- tických mikroorganizmů, jako je Trichoderma herzianum, T. viride, Ulocladium oudemansii nebo bakterie Bacillus subtilis sp.
Strategie ochrany rostlin |
|||
Plíseň šedá |
Související dokumenty |
||
Žádné riziko suché teplé počasí s nízkou vzdušnou vlhkostí < 50 %, větrno, příznivé podmínky v době zrání, vyrovna- né hnojení, zamezení nadměrnému příjmu dusíku méně náchylné od- růdy, otevřené řidší hrozny (dělení hroznů, prořeďování hroznů), provzdušněný keř (vylamování letorostů, listů, hroznů), optimální ochrana před obaleči |
Nízký infekční tlak suché až vlhčí počasí, občasné deště, nízké noční teploty do 10° C, vyrovnané hnojení, zamezení nadměrnému příjmu dusíku méně náchylné od- růdy, otevřené řidší hrozny (dělení hroznů, prořeďování hroznů), provzdušněný keř (vylamování letorostů, listů, hroznů), optimální ochrana před obaleči Aplikace pomocných látek (bikarbonát dra- selný, rostlinné extrakty, vodní sklo) a mědi pro zesílení kutikuly bobulí |
Vysoký infekční tlak vlhké a teplé poča- sí, rosy, mlhy, trvale vysoká vzdušná vlhkost 70–100 %, v době sklizně denní teploty do 25° C, noční teploty nad 15° C velmi citlivé odrůdy a klony, kompaktní hrozny, přehuštěné keře (bez zelených pra- cí), přílišný přísun dusí- ku v důsledku pozdního plečkování, intenzivní růst, silné napadení obaleči, vosami, ptáky či poškození kroupa- mi, pozdní napadení oidiem Aplikace pomocných látek (bikarbonát dra- selný, rostlinné extrakty, vodní sklo) a mědi pro zesílení kutikuly bobulí, aplikace Bacillus sub- tilis, Trichoderma viride nebo T. harzianum |
Odkazy: viz zelené práce, ochrana před padlím, ochrana před obaleči. |
Legislativní rámec: Směrnice (EU) č. 834/2007: článek 12 (g): při prevenci poškození rostlin chorobami, škůdci a ple- vely se přednostně využívá přirozených antagonistů, volby odolných druhů a odrůd, střídání plodin, kultivace a termických zásahů. (h): při zjištění rizika poškození porostu smějí být použity pouze ochranné prostředky povolené k použití v ekologickém zemědělství. Povolené prostředky jsou uve- deny v Anexu IIB. Je nutné rovněž respektovat národní legislativu prostředků ochrany rostlin. |
|||
Další komentáře: hrozny napadené plísní šedou (mokrou hnilobou), octovými bakteriemi či houba- mi rodu Penicillium spp. nemohou být použity pro výrobu vína. Jejich přítomnost ve vinici je třeba zjistit co nejdříve a hrozny odstranit. Pokud jsou při sklizni hrozny viditelně napadeny, je třeba je při sklizni a před zpracováním vytřídit a zpracovat zvlášť. Opakovaná ruční sklizeň zvyšuje kvalitu vína. Významné jsou důsledky sklizně napadených hroznů: oxidace specifickými enzymy, degradace barvy a aromatických látek, ztráty Thiaminu a problémy při fermentaci a čiření vína, potřeba vyšších dávek SO2. Vína vyrobená z takto napadených hroznů jsou často poznamenána charakteristickým plísňovým zápachem, často mívají vysoký obsah hořčin a vysoký obsah kyseliny octové. |