Dočasné či trvalé ozelenění přináší vedle efektů zmíněných v kapitolách 1.1.1. a 1.1.2. ná- sledující efekty

• zlepšení půdní struktury a schopnosti poutat vodu trvalou přítomností kořenového sys- tému doprovodné vegetace

• zabezpečení živin pro půdní organizmy (žížaly, mikroorganizmy) a s tím souvisící zvýšení aktivity půdních organizmů a zlepšení přístupnosti živin v půdě

• optimalizace nabídky živin adaptované pro vývojovou fázi révy a management bylinného pokryvu

• zabezpečení nabídky dusíku výsevem bylin poutajících svými symbiotickými bakteriemi dusík

• podpora a stabilizace fauny ekosystému vinice

Nejčastěji používané druhy byliny vysévané v ekologickém vinařství jako zelené hnojení:

• bobovité: fazol, peluška, vikve, jetel inkarnát, lupina, jetel plazivý, jetel červený.

• trávy: žito, ječmen, oves, proso

• brukvovité: řepka, hořčice, ředkev

Podstatná je velká rozmanitost bylin. V ekologickém vinohradnictví jsou využívány druho- vě bohaté směsi, jejichž komponenty jsou voleny v závislosti na délce ozelenění (trvalé, dočasné), půdních podmínkách, struktuře půdy, pH, obsahu humusu, době výsevu, jakož i frekvenci pojezdů, sečení a mulčování. 

Při volbě komponentů lokálně vhodných směsí je třeba mít na mysli následující pravidla:

• směs by měla zahrnovat dusík poutající bobovité rostliny, trávy a bohatě kvetoucí byliny

• ve směsi by měly být pomalu a rychle klíčící druhy, jakož i středně a bujněji rostoucí rostliny

• alespoň polovina druhů by měla být hluboce kořenících

• směs by měla být přizpůsobena času a účelu výsevu a lokalitě

• výsevní množství by mělo být nižší, aby bylo umožněno klíčení a vegetace i původním bylinným druhům vyskytujícím se na stanovišti.