Skoč na obsah Skoč na navigaci

Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s.


Křísi

Pidikřísek zelenavý ( Empoasca vitis ), Scaphoideus titanus , žilnatka vironosná ( Hyalestes obsoletus )

Křísi jsou škůdci révy především v mediteránní oblasti. V posledních pěti až deseti letech se postupně rozšiřují i do severnějších vinařských oblastí Evropy.

Pidikřísek zelenavý (Empoasca vitis): jak dospělci, tak nymfy pidikříska zelenavého vy- sávají obsah buněk listů révy vinné. V důsledku sání se ucpávají vodivé svazky v lýku listů a dochází ke snižování fotosyntetického výkonu napadených listů. Silně napadené listy se zbarvují do žluta či červena, zasychají a nakonec předčasně opadávají. Za normální situace je jejich škodlivost minimální. Většina odrůd je schopna tolerovat až 20 % ztrátu listů, pokud k opadu nedojde dřív, něž asi měsíc po odkvětu.

Obr. 67–69: Scaphoideus titanus, Empoasca vitis  a napadený list.

Obr. 70–72: Predátoři křísů - roztoč Anystis agilis a pavouci. V sítích pavouků je možno spatřit mnoho vysátých křísů.

Ochrana

Nepřímá opatření: Empoasca vitis je potlačována mnoha druhy antagonistů, jako jsou blano- křídlí parazitoidi rodu Anargus. Tyto parazitické vosičky jsou mimořádně významné pro jejich schopnost vyhledávat a napadat vajíčka křísů. Jejich rychlý vývoj jim také dovoluje množit se podstatně rychleji, než se množí křísi. Jiní blanokřídlí parazitoidi napadají nymfy třetího až pátého instaru. Řada nespecializovaných hmyzích predátorů napadá jak dospělce, tak nymfy všech instarů během celé vegetační sezony. K nejhojnějším z nich patří zlatoočky (Chrysopidae), dravé ploštice rodu Orius, různá slunéčka a pavouci. Draví roztoči druhu Anystis agilis napadají nymfy prvního instaru.

Přímá opatření: křísy lze ve vinicích monitorovat vyvěšením žlutých lepových desek. Aplika- ce bikarbonátu draselného používaného proti padlí a botrytidě mají velmi dobrý vedlejší účinek i proti křísům.

Scaphoideus titanus: tento křís se vyvíjí na révě vinné a škodí přenosem velmi nebezpečné fytoplazmy zlatého žloutnutí révy (flavescence dorée)  -mikroorganizmu množícího se v sít- kovicích. Fytoplazma flavescence dorée je nasáta při sání na napadené révě a zhruba po jednom měsíci je S. titanus při sání schopen infikovat další zdravé rostliny révy. Symptomy se na nově infikované rostlině objevují až od následujícího roku. V některých středomořských oblastech pěstování révy je dnes tato fytoplazma vážným problémem.  Symptomy této choro- by jsou vysoce variabilní a komplexní a postihují celou rostlinu. Spolehlivé potvrzení výskytu tohoto patogena je možné pouze laboratorním testem.

Napadené rostliny je třeba odstranit z vinice a spálit, aby se zamezilo dalším infekcím. Všechny evropské země postižené epidemickým výskytem této choroby vydaly přísná pravi- dla boje s fytoplazmou flavescence dorée. Ochrana je zaměřena především na potlačování přenašeče – křísa Scaphoideus titanus a eradikaci napadených keřů. Monitoring a ochrana vinic před tímto monofágním vektorem je nejvýznamnějším prvkem systému ochrany vinic před chorobou vedoucí k významným ztrátám.

Ochrana:

Nepřímá opatření: všechny skupiny přirozených nepřátel uvedené v případě E. vitis (viz výše)

napadají rovněž křísa S. titanus.

Přímá opatření: v ekologickém vinohradnictví jsou ke kontrole vektorů používány insektici- dy na bázi rotenonu či pyretra, pokud jsou povoleny národní legislativou. Pozor! Používání těchto látek má negativní vliv na populace užitečného hmyzu, takže tyto látky je třeba užívat v minimální míře. Aplikace přírodních olejů či klovatin s pyretrem má synergický efekt. Velmi dobrou vedlejší účinnost vůči S. titanus mají i aplikace bikarbonátu draselného používaného proti padlí a botrytidě.

Strategie ochrany rostlin

Křísi

Související dokumenty

Empoasca vitis

Teplé a suché léto, mírná zima bez silných mrazů, výskyt stálezelených zim- ních hostitelských rostlin

v okolí vinic (jehličnany), travní monokultura či černý úhor v meziřadí, nevyrovnaný růst révy, vinice bez přirozených antagonistů.

Podpora biodiverzity ve vinici i jejím okolí, tvorba biokoridorů, druhově bohatý bylinný porost

v meziřadí, podpora přirozených antagonistů (parazitické druhy bla- nokřídlých, síťokřídlých, pavouků, dravých ploštic atd.)

Používání bikarbonátu draselného proti padlí

Scaphoideus titanus

- flavescence dorée

Horká a suchá léta, zimy bez mrazů, křísi S. titanus infikováni fytoplazmou flavescence dorée, vinice zatravněny nebo černý úhor v meziřadí, žádní antagonisté, ekologicky nevhodný management, zpustlé vinice či vinice

s napadenými keři v sou- sedství či širším okolí.

Podpora biodiverzity ve vinici i jejím okolí, tvorba biokoridorů, druhově bohatý bylinný porost

v meziřadí, podpora přirozených antagonistů (parazitické druhy bla- nokřídlých, síťokřídlých, pavouků, dravých ploštic atd.)

Monitorování žlutými lepovými deskami, zimní ošetření minerálními či rostlinnými oleji, 2–3 apli- kace rotenonu či pyretra (květen–srpen), používání bikarbonátu draselného proti padlí

Hyalestes obsoletus

- stolbur

Teplá a suchá léta, zimy bez silných mra- zů, křísi H. obsoletus infikovaní fytoplaz- mou, hostitelské rostliny (svlačec, kopřivy, vesnovka jar- ní, lilkovité) ve vinici nebo v okolí.

Podpora biodiverzity ve vinici i jejím okolí, tvorba biokoridorů, druhově bohatý bylin- ný porost v meziřadí, podpora přirozených antagonistů (parazi- tické druhy blano- křídlých, síťokřídlých, pavouků, dravých ploštic atd.), redukce nymf v půdě mecha- nickou kultivací půdy pod keři, monitoro- vání žlutýni lepovými deskami

mechanická likvidace hostitelských rostlin ve vinici na jaře a na podzim, výsevy

bylin k potlačení hostitelských plevelů, používání bikarbonátu draselného proti padlí

Legislativní rámec: směrnice (EU) č. 834/2007; článek 12 (g); při prevenci poškození rostlin cho- robami, škůdci a plevely se přednostně využívá přirozených antagonistů, volby odolných druhů

a odrůd, střídání plodin, kultivace a termických zásahů. (h): při zjištění rizika poškození porostu smě- jí být použity pouze ochranné prostředky povolené k použití v ekologickém zemědělství. Povolené prostředky jsou uvedeny v Anexu IIB.

Je nutné rovněž respektovat národní legislativu prostředků ochrany rostlin.

Vliv na životní prostředí: využívání rotenonu či pyretra, ačkoli jsou to přírodní produkty, může vést k poškození populací antagonistů škůdců. Rotenon může být rovněž nebezpečný lidskému zdraví. Z tohoto důvodu je lepší používat přírodní pyretrum.

Rovněž přílišné využívání síry může poškodit populace antagonistů, především blanokřídlých parazi- toidů, kteří jsou velmi citliví.

Literatura:

Altiieri, M.A.; Nicholos, CI. (2000): Plant biodiversity and biological control of insect pests in northern California organic vi- neyards. In: Proceedings 6th International Congress on organic viticulture Basel 2000, SÖL Sonderausgabe 17 pg 108-115

Boller, E.F.; Gut, D.; Remund,U. (1997): Biodiversity in three tropic level of the vineyard Agro-Ecosystem in northern switzerland. Ecological studies Vol. 130

Dettner et al (eds) Vertical Food Web Interaction – Springer Verlag Berlin, pg 299 – 318

Bugg RL.; Waddington, C. (1993): Managing cover crops to manage arthropods pests in orchards. http://www.sarep.ucdavis.edu/newsltr/v5n4/sa-12.htm

Castello, M.; Daane,K.M. (1998): Influence of ground covers on vineyard predators and leafhoppers. http://www.sarep.ucdavis.edu/ccrop/ccres/23.HTM

Crisp, P.; Scott, E.; Wicks, T. (2003): Sulphur-free control of powdery mildew in organic viticulture: successes, strategies and suggestions. The Australian and New Zealand Grapegrower & Wine-maker, Annual Technical Issue, No, 473a pg 123-124

Flaherty, DL. et al. ( 1992): Grape Pest Management 2cd Edition, University of California ISBN: 0-931876-96-6

Harms, M. (2007): Fäulnis – Erfolg nur im Gesamtkonzept, Der Deutsche Weinbau 7/07,pg 66-71

Häni, FJ; Boller, EF; Keller, S (1998): Natural regulation at the farm level. In Picket and Bugg:

Enhancing biological control: Habitat management to promote natural enemies of agricultural pests. University of Cali- fornia Press, ISBN 0520 213629 pg 161-210

Hluchý, M. et al. (2008): Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci, 498 pp. ISBN: 978-80-901874-7-4. Hofmann, U. (2002) Copper reduction and copper replacement - results and experiences of 12 years of on farm research [Verrringerung der Kupferaufwandmenge und Kupferersatz - langjährige Erfahrungen in praktischen Betrieben]. Beitrag präsentiert bei der Konferenz: 10th International Conference on Cultivation Technique and Phytopathological Problems in Organic Fruit-Growing and Viticulture, Weinsberg / Germany, pg 181-184. http://orgprints.org/00002179

Hofmann, U. (2006): Botrytis cinerea – eine Herausforderung auch für den biologischen Weinbau, Weinbaujahr-buch

2007 – Ulmer Verlag, pg. 67-75

Hofmann, U. (2008): Optimisation of downy mildew (Plasmopara viticola) control in organic viticulture with low copper doses, new copper formulations and plant strengtheners, results of 20 years of on farm research; Jor-nades Tecniques Internationals-Ecososteniblewine . INCAVI, Villafranca del Penedes

Hofmann, U.; Köpfer, P.; Werner, A. (1995): Ökologischer Weinbau, Ulmer Verlag Stuttgart ISBN 3-8001-5712-8, Trans- lation: Greec version (2003) ISBN: 960-8336-10-4; Hungarian version (2009)

Hofmann, U., Welte, A. (2000): Plant Health and Fungal Protection in Organic Viticulture, Grape Press 122nd Edition

United Kingdom Vineyards Association pg 49-56

Kauer, R.; Gaubatz, B.; Wöhrle, M.; Schultz, HR. (2000): Organic viticulture without sulphur? 3 Years of experiences with sodium – and potassium-bicarbonate. In: Proceedings 6th International Congress on organic viticulture Basel 2000, SÖL Sonderausgabe 17 pg 180-182

Kührer, E.; Polesny, F. (2001): Tortrix moth warning service in Austria, Der Winzer, Klosterneuburg Austria, 57 (6) pg

16-19 http://www.wickler-watch.at

Kuepper, G.; Thomas, R; Earles, R. (2001): Use of baking soda as a fungicide. National Centre for Appropriate Techno- logy; Fayettville USA http://www.attra.org/attra-pub/PDF/bakingsoda.pdf

Madge, D. (2005): Organic viticulture: an Australian manual Published on: http://www.dpi.vic.gov.au

Magarey, PA.; Magarey, RD.; Emmett RW. (2000): Principles for managing the foliage diseases of grapevines with low input of pesticides. In: Proceedings 6th International Congress on organic viticulture Basel 2000, SÖL Sonderausgabe 17 pg 140-147

Mohr, HD. (2005): Farbatlas Krankheiten, Schädlinge und Nützlinge an der Weinrebe, Ulmer Verlag Stuttgart, ISBN:

3-8001-4148-5

Tamm, L. et al. (2004) Eigenschaften von Tonerdepräparaten: Erfahrungen aus der Schweiz [Properties of acidified clay preparations: the Swiss experience]. Paper presented at Internationale Symposium for organic viticulture. Intervitis Stuttgart, Stuttgart, 12.-13. Mai 2004, pg 27-36.

REPCO-Replacement of copper fungicides in organic production of grapevines and apples in Europe: www.rep-co.nl Wyss, E. (1995): The effects of weed strips on aphids and aphidophagous predators in an apple orchard. Entomologia Experimentalis et Applicata 75, pg 43 – 49

Willer, H.; Meier, U. (2000): Proceedings 6th International Congress on Organic Viticulture IFOAM-2000 Basel, Session3

Soil Management – Care and Quality pg. 91 138, Session 5 – Varieties for Organic Viticulture and Quality pg. 199-234; SÖL Sonderausgabe Nr.77

ECOVIN and DWV (2004): Proceedings 1st International Symposium for Organic Wine Growing – Intervitis Stuttgart

OrganicMed: Training Mediterranean farmers in organic agriculture – Farmers Manual – Leonardo da Vinci Program

2000-2006, Nicosia http://www.vinitaliaonline.net/engine/bioarticoli.asp http://www.ipm.ucdavis.edu/PMG/selectnewpest.grapes.html http://www.oekolandbau.de/erzeuger/pflanzliche-erzeugung/weinbau/ http://www.orgprints.org

Kalendář akcí

Kalendář akcí

září 2018
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

banner_ekovin.jpg