Skoč na obsah Skoč na navigaci

Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s.


Filtrace a lahvování

Obrázek 113: Alternativy filtrace a lahvování u červených vín.

Všeobecné zásady:

U červeného vína se ne vždy provádí filtrace. Vína, která zrají delší dobu v sudu nebo tanku mají obvykle menší problémy se zákaly a stabilitou v láhvi. Kromě toho je vliv kyslíku během lahvování u červených vín méně výrazný a nepotřebuje takovou péči.

Větší pozornost v  konečných fázích výroby by měla být zaměřená na mikrobiální konta- minaci. Mikrobiální kontaminace může být problémem v nalahvovaném víně i po několika měsících a může se někdy náhodně vyskytnout pouze v některých lahvích ze stejné šarže. Rozvoj kvasinek a baktérií v láhvi je riziko, které je vyšší ve sladkých vínech s nižším obsa- hem SO2 a může vést k problémům při prodeji vína.

V biologickém vinařství jsou vyrobená vína méně chráněná přídatnými látkami ve srovná- ní s víny z konvenční produkce.  Je proto vhodné, tyto poslední kroky technologie výroby kontrolovat všemi možnými postupy, aby mělo víno životnost přizpůsobenou na distribuci na trh a profil spotřebitelů.

Hrubá filtrace

Sterilní a krášlící filtrace vyžaduje předcházející vyčištění vína, aby se zvýšila kapacita filtrač- ního systému. Cíle je obvykle dosaženo s využitím naplavovacích filtrů. Naplavují se obvykle filtrační materiály různé pórovitosti a vlastností, jejichž složení je často vyvážená směs perlitu a celulózy nebo bavlněných vláken. Filtrace na papírových vložkách je také velmi oblíbená.

Protože žádný z těchto filtračních materiálů nebo papírových vložek neuvolňuje sloučeniny do vína nelze očekávat riziko pro biologickou produkci ve vztahu ke zdraví spotřebitele.

Technologie výroby vína

Naplavovací filtry

Víno prochází přes naplavený ma- teriál perlitu a celulózy, s určitou pevností.

Vybrat filtrační materiál s vhodnou pórovitostí.

Filtrace vína při kontrolovaném kon- taktu s kyslíkem

Deskové filtry

Víno prochází přes celulózo- vé vložky.

Vybrat filtrační vložku s vhod- nou pórovitostí.

Filtrace vína při kontrolova- ném kontaktu s kyslíkem

Vstupy:

Potřebné: perlit, celulóza

Potřebné: papírové vložky

Sterilní filtrace

Vína s nízkými konzervačními prostředky, zejména sladká vína, musí být při lahvování pro- stá mikrobiální populace. Dokonce velmi nízká úroveň kontaminantů může způsobovat růst v láhvi v průběhu distribuce a skladování a tvořit zákaly, negativní vůně, které nejsou přija- telné pro konzumenty.

Obvyklou skutečností je, že jemná filtrace – především sterilní a krášlící – může z vína od- stranit pozitivní součásti jako jsou makromolekuly, které přispívají k plnosti a struktuře vína. Některé vědecké výsledky však tyto skutečnosti zpochybňují.

Vína z biologické produkce mohou být konzumovaná segmentem spotřebitelů, který je méně citlivý na přítomnost jemných zákalů ve víně.

Přesto je třeba na základě očekávání spotřebitele vyhnout se negativním vůním, při čemž vína z biologické produkce jsou náchylnější v průběhu lahvování. Tento druh sterilní filtrace je významný jako alternativa nejen pro sladká vína, ale také pro suchá červená vína z bio- logické produkce.

Technologie výroby vína

Není potřebné

Přítomnost mikrobů

a stupeň čirosti vína se považují za přijatelné.

Membránová filtrace

Víno se filtruje přes mem- brány s nízkou pórovitostí.

Zhodnocení filtrovatelnosti vína před filtrací.

Ověření sterility vína po filtraci.

Cross-flow filtrace

Víno se přivádí pod tlakem do trubicovité membrány s definovanou pórovitostí, přes kterou filtrované víno prochází.

Předcházející hrubá filtrace se může vypustit.

Ověření sterility vína po filtraci.

Potřebné: –

Potřebné: – („svíčky“)

Potřebné: – (membrány)

Využití membránové filtrace s membránami o různé pórovitosti je mnoho let populární technologie, a je stále velmi rozšířená v malých podnicích. V posled- ní době představuje velkou pozornost „cross-flow filtrace“ především  díky svým výhodám: možnosti vyhnout se předcházející hrubé filtraci, lepší filtrační kapacitě a absenci odpadového materiálu. Hlavním omezením této technologie je cena zařízení.

Obr. 114: Membránový filtr pro sterilní filtraci

Přídavek konzervačních prostředků

Další přídavek siřičitanů v době lahvování je významný. Hlavní nebezpečí u červených vín je přítomnost kvasinek Brettanomyces a nebo mléčných baktérií, které mohou během zrání v láhvi vytvářet negativní aroma a CO2. Oxid siřičitý může brzdit růst těchto mikroorganizmů a může také zabránit brzké oxidaci vína během zrání v láhvi. Mnoho červených vín má přesto vysokou hodnotu pH, což snižuje účinnost aplikovaného oxidu siřičitého. Strategie prevence musí být upřednostněna.

Pro červená vína určená pro dlouhé zrání zůstává nejvíce populární tradiční korkový uzá- věr. Pro mladá červená vína došlo v posledním desetiletí k velkému rozšíření syntetických uzávěrů. Šroubovací uzávěry a uzávěry s velmi nízkou úrovní propouštění kyslíku nejsou obvykle smysluplné pro využití u červených vín, protože úplná nepřítomnost kyslíku je jedním z důvodů přítomnosti negativních sirnatých aromat během zrání v láhvi.

Volba technologie výroby vína                            Související dokumentace

Žádné přídavky

Vína se chrání před oxidací a mikrobiálními choro- bami jinými prostředky.

Není doporučené pro vína s přítomností škodlivých mikroorganizmů.

Vysoké přídavky siřičitanů

Pomalá oxidace aromatu vína

a fenolů. Redukce vývoje baktérií a kvasinek. Dávkování od 10–30 ppm podle hodnoty pH, podmínek lahvování a cílové schopnosti zrání. Nejlepší je přímé vstřikování v prů- běhu pohybu vína.

Technické záznamy: kyslík a víno

Technické záznamy: Mikrobi- ální kontaminaceManagement SO2

Vstupy:

Žádné nejsou potřebné

Potřebné: P-disiřičitan, plynný SO2.

Zákonné rámce:

Pracovní listy:

SO2

P-disiřičitan

Lahvování

Víno může být nasycené kyslíkem po nekontrolovaném a neřízeném procesu lahvování. Kys- lík přítomný v volném prostoru láhve mezi vínem a uzávěrem („head-space“)  (zejména při použití šroubovacích uzávěrů) může být úplně spotřebovaný oxidem siřičitým obsaženém ve víně. Plnící vývody patří mezi nejčastější zdroje mikrobiálních kontaminantů, díky obtížím se kterými je možné se setkat při jejich sanitaci.

Díky tomu se musí lahvování v podmínkách biologického vinařství provádět s velkou pečlivostí a s využitím moderního zařízení. Postupy pro čištění a sterilizaci se musí přesně dodržovat.

Existuje řada zařízení, které umožňují vyhnout se rozpouštění kyslíku ve víně během to- hoto technologického kroku. Mezi tyto postupy patří možnost vymývat vzduch z prázdné láhve nebo systému, který vymývá vzduch z prázdné láhve a nebo k vytvoření částečného vakua v prostoru mezi vínem a uzávěrem, před uzavřením láhve a nebo kombinace obou způsobů.

 Obr. 115

Uzávěry

I když korek byl jedinou možností po několik století, využívají se v poslední době nové mož- nosti a stoupá jejich přijatelnost u spotřebitelů. Syntetické uzávěry se vyrábí z plastických polymerů a mohou mít velmi podobný vzhled jako přirozený korek.

Šroubovací uzávěry získaly novou budoucnost. I když se po desetiletí využívaly pouze pro výrobky s velmi krátkou schopností zrání. Nový vývoj využívaných materiálů a lahvovacích postupů dospěl v současnosti také k použití pro vína ze segmentů „premium“ a „super- premium“.

Různé faktory ovlivňují rozhodnutí výrobce ve vztahu k jednomu nebo jinému uzávěru: cena, přijatelnost zákazníkem, image vína, komerční schopnost zrání, tradice a pravidla příslušných apelací. Nejvýznamnějším faktorem pro výrobce biovín je pravděpodobně OTR (hodnota prostupnosti kyslíku, která je měřítkem propustnosti uzávěru pro kyslík a času, kdy se u určitého vína objeví náznaky oxidázy).

Podle některých expertů, mají šroubovací uzávěry s kovovou vložkou hodnotu OTR blízkou k nule. Jsou tak nepropustné pro kyslík, že v některých případech se vytváří ve víně reduktiv- ní tóny, které se považují za nedostatek. Syntetické uzávěry obvykle vykazují vysokou stálost v hodnotách OTR. V závislosti na plastovém polymeru a na použité technologii výroby mohou být pro kyslík velmi propustné, nebo mít extrémně nízkou hodnotu OTR. Uzávěry z rozemle- tého nebo práškového korku jsou podobné. Přírodní korek ukazuje nízkou stálost v hodnotě OTR a v průměru mohou být více nepropustné než-li syntetické uzávěry.

Technologie výroby vína

Přírodní korek

Přírodní korek se vybírá díky kombinaci technických, ekono- mických a komerčních důvodů.

Důležité je vyzkoušení funkčnosti zátkovačky.

Je třeba očekávat určité nesrovnalosti v lahvích ze stejné

šarže v průběhu zrání vína v láhvi.

Syntetický uzávěr

Syntetické uzávěry mo- hou být levnější než-li korek a jsou přijatelněj- ší pro mladá vína.

Uzpůsobení zátkova- cího stroje na vybraný uzávěr.

Předchozí odsávání je pro některé druhy potřebné.

Je třeba očekávat určité nesrovnalosti v lahvích ze stejné šarže v průbě- hu zrání vína v láhvi.

Šroubovací uzávěr

Některé šroubovací uzá- věry zajistí zcela doko- nalou nepropustnost pro kyslík. Marketingový zá- jem v některých zemích.

Je potřebné speciální lah- vovací zařízení a speciál- ní láhve.

Prostor vzduchu v láhvi je významně větší, než-li u jiných uzávěrů.

Určité postupy musí být dodržené.

Technické záznamy:

kyslík a víno

Vstupy:

Žádné nejsou potřebné. Užitečné: N2, CO2

Žádné nejsou potřebné. Užitečné: N2, CO2

Žádné nejsou potřebné. Užitečné: N2, CO2

Zákonné rámce:

Pracovní listy:

CO2

N2

Je proto jasné, že výběr uzávěru musí být promyšlený ve vztahu ke zbývajícím rozhodnutím v průběhu výroby vína v biologickém vinařství. Když se sleduje strategie maximální ochrany před kyslíkem a co možná nejnižší obsah siřičitanů, musí použitý uzávěr garantovat stupeň propustnosti, který je kompatibilní s potřebnou komerční schopností ležení vína v láhvi.

Literatura:
Adams, D. O. and Liyanage, C (1993) Gluthatione increases in grape berries at the onset of ripening. Am. J. Enol. Vitic..
44, 333-338
Asvany, A. Les technologies de vinification permettant de diminuer les doses de SO2. Bull. O.I.V. 652-653:621-623 (1985).
Bauer, F. F. and Pretorius, I. S. (2000) Yeast stress response and fermentation efficiency: How to survive the making of wine – a review. South African Journal of Enology and Viticulture., Volume 21, Special Issue, 27-51
Beach, F. W., and S. Thomas. Action antimicrobienne de l’anhydride sulphureux. Bull. O.I.V. 652-653:564-581 (1985). Berger J-L, Cottereau P – Ultrafiltration et microfiltration tangentielle – Cross flow ultra and microfiltration – Revue des Enologues n° 57S, 1990
Bidan, P., and Y. Collon. Métabolisme du Soufre chez la levure. Bull. O.I.V. 652-653:544-563 (1985).
Bisson, L. F. (1991) Influence of nitrogen on yeast and fermentation of grapes. Proceedings, International Symposium on Nitrogen in Grages an Wine, Seattle, 78-89
Bisson, L. F. (1999) Stuck and Sluggish Fermentations. Am. J. Enol. Vitic., Vol. 50, No. 1, 107-119
Bortolin, M. Valutazione del consumo di ossigeno di vini diversi aggiunti di acido ascorbico e metabisolfito di potassio. Tesi di Diploma, Università di Padova (1995).

Caboulet D – La maîtrise du sulfitage des moûts et des vins – Master of sulfiting musts and wines – Collection des Ca- hiers itinéraires d’ITV France – n°3, mai 2002

Celotti E., Battistutta F., Vuerich A., Maifreni M., Zironi R. Evaluation of the oenological suitability of some strain of Sac- charomyces cerevisiae for Sauvignon blanc. Food Technol. Biotechnol., 1998, 36, 55-62.

Celotti, E., R. Ferrarini, F. Battistutta, and R. Zironi. Application de la technique de flottation - hyperoxygénation à la clarification du mout de Muscat de Canelli: incidence sur le profil aromatique des mouts et de vins. In: Comtes Rendus du Symposium International Connaissance Aromatique des Cépages et Qualité du Vin. 9 - 10 Febbraio. (Eds.). pp 220-

229. Montpellier (F) (1993).

Charrier F, Cottereau P, Protection des vendanges blanches contre l’oxydation par emploi de l’acide ascorbique : Ré- sultats expérimentaux - Protection against oxidisation on white wine harvest by using of ascorbic acid : Experimental results – Revue Française d’Enologie, n° 201 juillet/août 2003

Cheynier, V., G. Masson, J. Rigaud, and M. Moutounet. Estimation of must oxidation during pressing in Champagne. Am. J. Enol. Vitic. 44:393-399 (1993).

Cheynier, V., Souquet, J. M, and Moutounet, M. (1989): Glutathione content and glutathione to hydroxycinnamic acid ratio in vitis vinifera grapes and musts. Am. J. Enol. Vitic. 40: 320-324

Comuzzo, P. L’anidride solforosa in enologia. Alternative al suo impiego nella tecnologia dei vini bianchi. Bioagricultura

82:41-44 (2003).

Comuzzo, P., and L. Tat. Alternative all’anidride solforosa in enologia - Parte I - Tecnologia dei vini bianchi. Industrie delle Bevande 187:450-456 (2003).

Comuzzo, P., and L. Tat. Alternative all’anidride solforosa in enologia - Parte II - Tecnologia dei vini rossi. Industrie delle

Bevande 187:457-462, 466 (2003).

Cottereau P – Les pratiques ?nologiques intégrées – Integrated oenological practices - Revue Française d’Enologie, n° 206 mai/juin 2004

Di Primio, G. Consumi di ossigeno e cinetiche di ossidazione in mosti di uve bianche: prove di laboratorio ed esperienze di cantina.Tesi di Laurea, Università di Udine (1997).

Dittrich, H.H.; Grossmann, M. (2005) Mikrobiologie des Weines- Handbuch der Getränketechnologie Ulmer Verlag

Stuttgart

Eschenbruch, R. (1974) Sulphite and sulfide formation during wine-making – a review. American Journal of Enology and Viticulture, 25, 157-161

Elskens, M. T., Jaspers, C. J. et al. (1991) Glutathione as an endogenous sulphur source in the yeast Saccharomyces cerevisea.” J.Gen.Microbiol. 137, 637-644

Glowacz, E.; Grimm, C.; Bös, R.; Walz, S.; Rauhut, D.; Löhnertz, O.; Babuchowski, A.; Grossmann, M. (1999 a) Com- mercial wine yeasts and their requirements of amino acids during fermentation of different grape musts. Tagungsband Oenologie 99, 6e Symposium International d’Oenologie, Bordeaux/Frankreich, 10-12.06.1999, 231-234

Grossmann, M.; Hagemann, O.; Sponholz, W.-R.; Rauhut, D.; Glowacz, E.; Löhnertz, O. (2000) Diversity in nutritional demands of commercial sparkling wine yeasts to ensure accuracy of second fermentation. Les entretiens scientifiques Lallemand. 2-4,Mai 2000, 21-26

Fischer, U. (2003) Grundsätzliche und aktuelle Tipps –SO2 im Jahrgang 2003 das deutsche Weinmagazin 20/ pg

31- 35

Henick-Kling, T.; Edinger, W. D. and Larsson-Kovach, I.-M. (1996) Survey of available nitrogen for yeast growth in New

York grape musts. Vitic. Enol. Sci. 51 (3), 169-174

Henschke, P. A. and Jiranek, V. (1993) Yeasts: metabolism of nitrogen compounds. Fleet, G. H., Hrsg. Wine microbiology and biotechnology. (Harword Academic Publishers: Switzerland), 77-164

Herrmann, J.V.; Schindler, E.; Maier, Ch.; Geßner, M.; Miltenberger, R. (2008) Entwicklung von Mikroorganizmen bei der Spontangärung – Untersuchungen zum Einfluss von SO2 und Ascorbinsäure. Das deutsche Weinmagazin 13/ pg

18 -25

Hernandez, M. R. Les technologies de vinification permettant de diminuer les doses de SO2. Bull. O.I.V. 652-653:617-

620 (1985).

Izawa, S., Inoue,Y. et al. (1995) Oxidative stress response in yaest; effect of glutathione on adaption to hydrogen peroxide stress in Saccharomyces cerevisae. FEBS Letters 368, 73-76

Jacob, l.; Hamatschek, J.; Scholten, G. (1996)Der Wein – Handbuch der Getränketechnologie Ulmer Verlag Stuttgart

Lafon-Lafourcade, S. Role des microorganizmes dans la formation de substances combinant le SO2. Bull. O.I.V. 652-

653:590-

604 (1985Löhnertz, O., B. Prior, et al. (1998) Influence of N-supply and Soil Management on the Nitrogen Composition of Grapes. Proceedings of the XXV International Horticultural Congress (Part 2). Mineral Nutrition and Grape / Wine Quality, Minerál Management to Optimize Fruit Quality . Acta Horticulturae 512, Brussels, August 1998.: 55-64

Leitao, M. C., A. P. Marques, and M. V. San Romao. A survey of biogenic amines in commercial Portuguese wines. Food

Kontrol 16:199-204 (2005).

Löhnertz, O.; Bastian, H.; Stecher, H.; Schubert, S.; Rauhut, D. (2001) Impact of N- and S-fertilization of grape vines on the concentration of the antioxidant Glutathione in leaves and berries. XXVI World Wine and Vine Congress (OIV), Adelaide-Australien,

11. - 17. October 2001, Proceedings, 21-27

Meistermann, E. Hyperoxygénation des mouts - essai réalisés en Alsace. R. F. OE. 117:23-29 (1990).

Muller - Spath, H. Neueste Erkenntnisse über den Sauerstoffeinfluss bei der Weinbereitung - aus der Sicht der Praxis. Weinwirtschaft 113:144-157 (1977).

Nicolini, G., R. Larcher, and D. Bertoldi. Free amines in grape juices of Vitis vinifera L. wine varieties. Journal of Com- modity Science 42:67-77 (2003).

Ospital, M., J.-M. Cazabeil, A.-M. Betbeder, C. Tricard, E. Creppy, and B. Medina. L’ochratoxine A dans les vins. Revue

Francaise d’OEnologie 169:16-18 (1998).

Ottender, H., and P. Majerus. Occurrence of ochratoxine A in wines: influence of the type of wine and its geographical origin.Food Additives and Contaminants 17:793-798 (2000).

Peterlunger E., Celotti E., Da Dalt G., Stefanelli S., Gollino G., Zironi R. Effect of training system on Pinot noir grape and wine composition. Am. J. Enol. Vitic., 2002, 53, 1, 14-18.

Pripis-Nicolau, L., de Revel, G., Bertrand, A. and Lonvaud-Funel, A. 2004. Methionine catabolism and production of volatile sulphur compounds by Oenococcus oeni. Journal of Applied Microbiology 2004, 96, 1176-1184

Rapp, A. and Versini, G. (1996) Influence of nitrogen compounds in grapes on aroma compounds of wines. Vitic. Enol. Sci. 51 (3), 193-203

Rauhut, D. (2003) Impact of volatile sulphur compounds on wine quality. In: Sulphur Transport and Assimilation in Plants. Edited by Davidian, J.-C., Grill, D., De Kok, L. J., Stulen, I., Hawkesford, M. J., Schnug, E. and Rennenberg, H., Backhuys Publishers,

Leiden, Netherlands, 121-131

Rauhut, D., Gawron-Scibek, M. Beisert, B., Kondzior, M., Schwarz, R., Kürbel, H., Krieger, S. (2004b) Impact of S-con- taining amino acids and glutathione on growth of Oenococcus oeni and malolactic fermentation. Proceedings XVIes ENTRETIENS SCIENTIFIQUES LALLEMAND, 4-5 May 2004, Porto, 33-38

Rauhut, D. and Kürbel, H. (1996): Identification of wine aroma defects caused by sulphur-containing metabolites of yeasts. In:Oenologie 95, 5e Symposium International d’Oenologie (Proceedings), Bordeaux-Lac, 15 to 17 June 1995, Coordonnateur Lonvaud-Funel, A., Technique & Documentation: Londres, Paris, New York, 515-519

Rauhut, D.; Kürbel, H.; Schneider, K.; Grossmann, M. (2000 b) Influence of nitrogen supply in the grape must on the fermentation capacity and the quality of wine. Proceedings of the XXV International horticultural congress (2-7 Aug ‘98), Part 2, Acta Horticulturae 512, March 2000; 93-100

Rauhut, D.; Riegelhofer, M.; Ottes, G.; Weisbrod, A.; Hagemann, O.; Glowacz, E.; Löhnertz, O.; Grossmann, M. (2000 e). Investigation of nutrient supply and vitality of yeasts leading to quality improvement of wines and sparkling wines. XXVème Congrès Mondial de la Vigne et du Vin, Paris 19-23 Juni 2000, Section II, Oenologie, 101-106

Rauhut, D., Kürbel, H. and Großmann, M. (1995) Influences of yeast strain and assimilable nitrogen on the formation of undesirable volatile sulphur compounds during fermentation. Proceedings of the SASEV International Congress 8.- 10. Nov. 1995, Cape Town, South Africa, 9-12

Rauhut, D.; Kürbel, H.; Ellwanger, S.; Löhnertz, O.; Großmann, M. (1999 b) Influence of yeast strain, assimilable nitro- gen, fermentation temperature and sulphur residues on the occurrence of volatile sulphur compounds during and after fermentation. Tagungsband Oenologie 99, 6e Symposium Inter-national d’Oenologie, Bordeaux/Frankreich, 10-12.06.99,

305-308

Rauhut, D., Shefford, P. G., Roll, C., Kürbel, H., Löhnertz, O. (2003a) Effect of diverse oenological methods to avoid occurrence of atypical aging and related off-flavours in wine. 7th International Sym-posium of Oenology, Coordinateurs: Lonvaud-Funel, A., de Revel, G., Darriet, P., Editions Tec & Doc 11, rue Lavoisier, Londres, Paris, New York, ISBN

2-7430-0649-8, 376-379

Ribérau-Gayon, P.; Dubourdien, D.; Donècke, B. (2000) Handbook of Enology Vol. 1 – The Microbiology of wine and vinifications. John Willey & Sons Ltd, England

Ribéreau-Gayon, P., Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D. (2006) Handbook of Enology, Volume 2, John Wiley and

Sons Ltd, England

Romano, P. and Suzzi, G. (1993) Sulphur dioxide and wine micro-organizms. In: Wine microbiology and biotechnology, edited by Graham H. Fleet, Harwood Academic Publishers GmbH, Chur Switzerland, 373-393

Russeau, J., and L. Blateyron. Ochratoxine A dans les vins: pas de solution curative sur vin, priorité à la maitrise sanitaire au vignoble. Revue des OEnologues 104:14-16 (2002).

Sablayrolles, J. M. (1996) Sluggish and stuck fermentations. Effectiveness of Ammonium-Nitrogen and oxygen additions. Vitic. Enol. Sci. 51 (3), 147-151

Salmon, J. M. (1996) Sluggish and stuck fermentations: Some actual trends on their physiological basis. Vitic. Enol. Sci. 51 (3), 137-140

Schopfer, J. F. Development of SO2 during alcoholic fermentation and the technical possibilities of reducing the SO2 content of wine. Bull. O.I.V. 542-543:313-326 (1976)

.Schopfer, J.-F., and J. Aerny. Le role de l’anhydride sulphureux en vinification. Bull. O.I.V. 652-653:514-542 (1985). Schmitt, A.; Köhler, H.; Miltenberger, R.; Curschmann, K. (1986) Versuche zum reduzierten Einsatz bzw. zum Verzicht von SO2 bei der Weinbereitung (Teil 1 &2) Der Deutsche Weinbau 31/32 pg 1504-1506; 1534-1538

Steidl R. (2004) Schönung und Stabilisierung - Winzerpraxis Ulmer Verlag Stuttgart

Suzzi, G. and Romano, P. (1982) Induced changes by SO2 on the populaton of Saccharomyces as agents of the natural fermentation of musts. Vini d’Italia, 24, 138-145

Suzzi, G. and Romano, P. (1982) Induced changes by SO2 on the populaton of Saccharomyces as agents of the natural fermentation of musts. Vini d’Italia, 24, 138-145

Suzzi, G., Romano, P. and Zamponelli, C. (1985) Saccharomyces strain selection in minimising SO2 requirement during vinification. American Journal of Enology and Viticulture, 36, 199-202

Tat L., Battistutta F., Comuzzo P., Zironi R. Role des différents copeaux de bois de chene dans la libération de composés non volatils en solution modèle. Bull. O.I.V., 2004, 877-878, 276-299.

Tominaga, T., Murat, M.-L. and Dubourdieu, D. (1998 a) Development of a method for analysing the volatile thiols in- volved in the characteristic aroma of wines made from Vitis vinifera L. Cv. Sauvignon blanc. J. agric. Food Chem., 46,

1044-1048

Trioli, G. (1996) Effect of Fermaid addition to white grape juice on the behavior of several commercial yeast strains. Vitic. Enol. Sci. 51 (3), 204-209

Troost, G. (1980) Technologie des Weines – Handbuch der Getränketechnologie, Ulmer Verlag Stuttgart

Usseglio-Tomasset, L. (1985) Les technologies de vinification permettant de diminuer les doses de SO2. Bull. O.I.V.
652-653:606-616
Vaimakis, V. and Roussis, I. G. (1996). Must oxygenation together with glutathione addition in the oxidation of white wine. Food Chemistry 57 (3), 419-421
Valouyko, G. G., N. M. Palvenko, and S. T. Ogorodnik. Les technologies de vinification permettant de diminuer les doses de SO2. Bull. O.I.V. 652-653:637-644 (1985).
Viana Marquez Gomez, J., and M. F. Da Silva Babo. Les technologies de vinification permettant de diminuer les doses de SO2. Bull. O.I.V. 652-653:624-636 (1985).
Wucherpfennig, K. (1978) Wie gefährlich ist die schweflige Säure für den Organizmus? Dt. Weinbaujahrbuch pg
211- 227
Wucherpfennig, k. (1984) Die schweflige Säure im Wein – Önologische und toxikologische Aspekte. Eine Studie im
Auftrag der Kommission der Europäischen Gemeinschaft
Würdig, G. Levures produisant du SO2. Bull. O.I.V. 652-653:582-589 (1985).
Zimmerli, B., and R. Dick. Ochratoxin A in table wine and grape-juice: occurrence and risk assessment. Food Additives and Contaminants 13:655-668 (1996).
Zironi, R., P. Comuzzo, and F. Battistutta. La vinificazione delle uve ottenute da viticoltura biologica. Pytomagazine
7:133-137 (2004).
Zironi R., Celotti E., Battistutta F. Research for a marker of the hyper-oxygenation treatment of musts for the production of white wines. Am. J. Enol. Vitic., 1997, 48, 150-156.
Zürn, F. (1976) Einfluss von kellertechnischen Maßnahmen auf den Schwefelbedarf der Weine Die Wein-Wissenschaft,
31/ pg 145 -159

Kalendář akcí

Kalendář akcí

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

banner_ekovin.jpg