Skoč na obsah Skoč na navigaci

Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s.


Šedá hniloba hroznů révy (plíseň šedá)

Poškození, Biologie, Ochrana

Poškození

Příznaky: šedá hniloba napadá všechny nadzemní části révového keře, mladé letorosty, listy, květenství, nezralé, zrající i zralé hrozny a réví. Škodlivě mohou být napadena květenství a mladé hrozny po odkvětu, stopky a třapiny hroznů v období zaměkání a především zrající a zralé hrozny. Na letorostech vznikají různě velké vodnaté skvrny, letorosty vadnou. Na listech pozorujeme koncentricky se rozšiřující a od středu zasychající skvrny. Napadená květenství a mladé hrozny nebo jejich části zasychají. Na stopkách a třapinách vznikají drobné hnědozelené až šedohnědé skvrny, které se rozrůstají a nekrotizují. Části pod postiženým místem zavadají a za vlhka, kdy dochází k rychlé destrukci stopky nebo třapiny, padají. Pozor na záměnu s abiotickým odumíráním třapiny hroznů, způsobeným nedostatkem vápníku a hořčíku (viz fyziologické poruchy). Na zrajících bobulích vznikají hnilobné skvrny, pokožka praská a odlupuje se. Za sucha napadené bobule mumifikují. Napadené části réví mají světlejší až bělavé zbarvení. Za příznivého počasí se na postižených částech vytvářejí typické šedé porosty konidioforů a konidií. Na letorostech a réví často pozorujeme nápadná černá, různě velká a utvářená sklerocia.

zničené květenství       napadení hroznů a réví
260-1.jpg             261-2.jpg
počátek napadení na hroznech       masivní napadení na hroznech       ušlechtilá hniloba
260-3.jpg                                 261-1.jpg                                      260-4.jpg

Význam: rozšířené a velmi škodlivé onemocnění révy. Výjimečně může dojít k významnému poškození v období po odkvětu a v období počátku zrání, kdy dochází k napadení stopek a třapin hroznů. Největší škody však vznikají při napadení zrajících bobulí. V tomto období, kdy je zvýšená citlivost k infekci, dochází za příznivých podmínek, zejména u náchylných odrůd, k rychlému šíření a k podstatnému snížení množství i jakosti sklizně. Pokud jsou napadeny zralé hrozny (cukernatost nad 19°NM) dochází v důsledku poškození slupky k urychlení ztrát vody a zvýšení cukernatosti bobulí (ušlechtilá hniloba). Významné škody působí patogen i u množitelského materiálu a ve školkách.

Biologie

Hostitelské rostliny: široce polyfágní a velmi variabilní (popsány 3 genotypové skupiny) druh, napadající celou řadu pěstovaných i divoce rostoucích rostlin.

Mezi přednostní hostitele náleží i réva. V náchylnosti odrůd jsou významné rozdíly.

Vývojový cyklus: přezimuje podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí nebo sklerocia. Sklerocia jsou velmi odolná proti nepříznivým povětrnostním podmínkám. Na napadených částech nebo na sklerociích na jaře za příznivých podmínek vyrůstají porosty konidioforů, na nichž se vytvářejí konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření. Výjimečně se na sklerociích vytvářejí plodnice apotecia s vřecky a askosporami.

porost konidioforů s konidiemi na réví
261-3.jpg

Ekologie: šedá hniloba se šíří především za vlhčího, deštivého počasí. Pro infekci je nezbytné ovlhčení nebo vysoká vlhkost vzduchu (přes 85 %). Nároky na teplotu nejsou příliš vyhraněny (rozmezí 0,5–30 °C, širší optimum 18–23 °C). O stupni napadení rozhoduje především počasí a dále mikroklima lokality, výsadby a keře, vnímavost hostitele a jeho částí (zvýšená citlivost bobulí v období dozrávání), náchylnost odrůdy a případná poranění bobulí, která usnadňují infekci (kroupy, obaleči).

Ochrana

Nepřímá: významnou součástí ochrany jsou preventivní pěstební opatření, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění, resp. zajišťují vzdušnost porostu a keře (výběr lokality, soulad odrůdy a stanoviště, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací včetně odlistění zóny hroznů) a snižují vnímavost hostitele k infekci (optimalizace růstu, vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem). Významná jsou všechna opatření, která omezí či zabrání poškození hroznů, především účinná ochrana proti 2. generaci obalečů. Na disponovaných lokalitách omezit pěstování náchylných odrůd.

housenky obalečů umožňují druhotné napadení šedou hnilobou
260-2.jpg

Přímá: základem racionální chemické ochrany je výběrové ošetření. Ošetřujeme především porosty náchylných odrůd, resp. Plochy s pravidelným výskytem za vhodných podmínek pro šíření onemocnění. Potřeba ošetření v období dokvétání (80 % odkvetlých kvítků) je výjimečná. Ošetřují se pouze náchylné odrůdy s hustým hroznem, pokud trvají příznivé podmínky pro šíření patogena. Doporučená jsou ošetření při zapojování hroznů a při zaměkání bobulí, příp. za dalších 10–14 dní. Ošetření v době zapojování hroznů se provádí opět jen u náchylných odrůd s hustým hroznem, především pokud jsou v tomto období příznivé podmínky pro šíření onemocnění. Základní je ošetření v období zaměkání. Mimořádně ohrožené porosty a zejména porosty náchylnějších odrůd, určené pro pozdní sklizeň, je vhodné ošetřit opakovaně za dalších 10–14 dní. Postřik je nutno směrovat do zóny hroznů, aby bylo zajištěno dokonalé ošetření bobulí. U přípravků ze skupiny dicarboximidů byla lokálně prokázána rezistence šedé hniloby. K zamezení dalšího poklesu účinnosti je vhodné používat tyto přípravky 1x, maximálně 2x v průběhu jedné vegetace. U dicarboximidů vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny vzniku rezistence nezabrání.

Kalendář akcí

Kalendář akcí

listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
1 2 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

banner_ekovin.jpg