Skoč na obsah Skoč na navigaci

Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s.


Padlí révy

Poškození, Biologie, Ochrana

Poškození

Příznaky: patogen napadá všechny zelené části keře, letorosty, listy, květenství a především nezralé hrozny. Napadené části porůstá bílé až bílošedé podhoubí, na němž se na konidioforech diferencují konidie. V důsledku poškození a odumírání povrchových pletiv se postižené části zbarvují šedavě, dochází k redukci růstu a k deformacím. Na listech pozorujeme bělavé skvrny nebo plošné povlaky. Napadená květenství sprchávají, mladé bobule v důsledku nadměrných ztrát vody zasychají. U větších bobulí dochází v důsledku poškození povrchových buněk při dalším růstu k praskání (semenné průtrže). Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají.

padlí na bobulích
258-1.jpg 258-2.jpg 258-3.jpg
padlí na hroznech    padlí na listech         na réví
259-1.jpg        258-4.jpg      259-4.jpg

Význam: v posledních, spíše sušších letech bývá padlí révy hospodářsky nejškodlivějším onemocněním révy. Při napadení hroznů dochází k podstatnému snížení množství i kvality sklizně (nižší cukernatost, méně aromatických látek). V mimořádně příznivých letech může dojít u disponovaných výsadeb náchylných odrůd k epidemickému šíření a až k totálnímu znehodnocení sklizně.

Biologie

Hostitelské rostliny: réva a další druhy rodů réva a loubinec. V náchylnosti jednotlivých odrůd révy jsou významné rozdíly.

Vývojový cyklus: přezimují propagule, především podhoubí v očkách. Na jaře po vyrašení porůstá bílošedé podhoubí mladé letorosty. Napadené letorosty jsou kratší, listy menší a zdeformované, květenství jsou nevyvinutá a sprchávají. Na těchto primárně napadených letorostech se od fáze 5–6 listů (cca 4 týdny po vyrašení) vytvářejí na konidioforech konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření choroby. Přezimující podhoubí je citlivé na zimní mrazy. Je ničeno poklesy teplot pod -15 °C. Nejvyšší citlivost k napadení je v období krátce po odkvětu, vysoká citlivost do velikosti bobulí hrachu. Konidiemi se choroba šíří až do podzimu. K napadení hroznů dochází obvykle do fáze zaměkání. V některých letech mohou přezimovat také kleistotecia. Kleistotecia vznikají v pozdním létě a na podzim v porostech mycelia jako hnědé až černé, 0,1 mm velké, kulaté útvary s typickými přívěsky. V kleistoteciích se diferencují ve vřeckách askospory, které mohou být výjimečně zdrojem primárních infekcí. K infekcím askosporami dochází dříve (od stadia 1–2 listů) a za odlišných podmínek.

kleistotecia padlí      bílošedé podhoubí a kleistotecia
259-2.jpg         259-3.jpg

Ekologie: padlí révy se šíří především za teplého počasí a za vyšší nebo střídavé vlhkosti vzduchu. Vhodné pro šíření jsou teploty v rozmezí 6–33 °C (optimum 21–30 °C). Při teplotách pod 15 °C nedochází k významnému šíření. Výskyty padlí podporují přeháňky, rosy a mlhy, které zajišťují vhodnou vlhkost vzdušnou. Šíření omezují trvalé deště, nízké teploty a delší suchá a teplá období, kdy dochází ke snížení relativní vlhkosti vzduchu pod 45 %. Teplota rozhoduje o rychlosti vývoje parazita (vývoj generace při 15 °C trvá 14 dní, při 22 °C 7 dní a při 26 °C 5 dní). K primárním askosporovým infekcím dochází za odlišných podmínek. K uvolnění askospor z plodnic je nezbytný déšť (alespoň 2,5 mm) a k infekci ovlhčení. Významné infekce mohou nastat již při teplotách nad 10 °C. Kleistotecia jsou, na rozdíl od přezimujícího podhoubí, velmi odolná k zimním mrazům. O intenzitě napadení rozhodují počasí, mikroklima lokality, výsadby a keře a vnímavost hostitele, která je dána náchylností odrůdy, intenzitou růstu a především výživou. Výskyty podporuje zejména nadbytek dusíku za současného nedostatku draslíku.

 

Ochrana

Nepřímá: především musí být uplatněn komplex preventivních pěstebních opatření, jejichž cílem je optimalizovat růst a tak snížit vnímavost hostitele k infekci (vhodné stanoviště, na disponované lokality nevysazovat náchylné odrůdy, vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem) a omezit vhodnost podmínek pro šíření, resp. zajistit vzdušnost výsadby a keře (výběr lokality, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací včetně racionálního odlistění zóny hroznů. Na rizikových lokalitách omezit pěstovaní náchylných odrůd).

Přímá: vinice, kde bývají pravidelné výskyty, se za příznivých podmínek pro šíření padlí ošetřují poprvé ve fázi 5–6 listů. Tyto výsadby ošetřujeme 2x před květem. Méně ohrožené porosty ošetříme poprvé před květem a ostatní ohrožené plody v období před nebo na začátku období největšího rizika šíření (konec června, červenec). Dále ošetřujeme v intervalu 7–14 dní, podle stupně ohrožení porostu (vhodnost podmínek pro šíření, náchylnost odrůdy, výskyt a šíření onemocnění) a typu přípravku, až do fáze zaměkání.

U lokálně systémových fungicidů ze skupiny inhibitorů demetylace (DMIs) byl místně zaznamenán pokles účinnosti (nástup rezistence). Projevuje se především zkrácením preventivní účinnosti a ztrátou kurativní účinnosti. K zamezení dalšího snižování účinnosti se doporučuje tyto přípravky používat maximálně 3x za vegetaci. U DMIs fungicidů vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny vzniku rezistence nezabrání.

 

Kalendář akcí

Kalendář akcí

prosinec 2017
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

banner_ekovin.jpg